Zvyšující se průměrná teplota je dlouhodobým rysem měnících se klimatických podmínek na celém světě, avšak extrémní a nestálé povětrnostní jevy, jako jsou měnící se srážkové úhrny, intenzivní povodně, vlny veder a sucha, představují vážná makroekonomická rizika.

V posledních dvou desetiletích byly hlavními extrémními povětrnostními jevy povodně, dále také cyklony, nesezónní srážky a vlny veder. Konkrétně Indie je mimo jiné svědkem zvyšování hladiny moří a tání ledovců, což lze přičíst globálnímu oteplování. Pracovní dokument Mezinárodního měnového fondu vydaný v roce 2018 zjistil, že zvýšení teploty má nerovnoměrné makroekonomické dopady, přičemž nepříznivé důsledky se soustředí na země s horkým podnebím, jako je většina zemí s nízkými příjmy. V těchto zemích snižuje zvýšení teploty krátkodobě i střednědobě produkci na obyvatele, a to celou řadou způsobů, jako je snížení zemědělské produkce, potlačení produktivity pracovníků vystavených horku, pomalejší investice a horší zdravotní stav.

Modelové simulace naznačily, že při nezměněném scénáři změny klimatu a za velmi konzervativních předpokladů by předpokládaný nárůst teploty znamenal pro reprezentativní zemi s nízkými příjmy ztrátu přibližně devět procent produkce do roku 2100. Negativní dopad se projevuje i v celkovém obchodu. Zvýšení teploty způsobuje nárůst poptávky po elektřině, protože požadavky na klimatizační zařízení, chladiče a chladničky mají tendenci stoupat.

Ke škodám způsobeným extrémními povětrnostními jevy může dojít během nebezpečné události nebo bezprostředně po ní. Škody se obvykle měří ve fyzických jednotkách nebo v celkových nákladech na tyto fyzické jednotky (tržní cena nebo náklady na jejich rekonstrukci vynásobené počtem poškozených jednotek). Někdy je však škoda obtížněji měřitelná (například zničení kulturních statků a dědictví a životního prostředí). Ty všechny se počítají do zásob aktiv. Při těchto událostech může docházet například k poklesu příjmů firem v důsledku přerušení činnosti nebo ke ztrátě příjmů jednotlivců, k přerušení dopravních sítí nebo zastavení toku vstupů v dodavatelských řetězcích, dále ke změnám cen a směnných kurzů, zvýšení veřejného dluhu, negativních dopadů na akciové trhy a poklesu HDP.

Autor/ka fotografie: Pixabay: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/zeme-vesmir-kolo-svet-87651/