Míra krátkozrakosti - známé také jako myopie - stále stoupá. Konkrétně v Singapuru se v současnosti tato hodnota u mladých dospělých pohybuje až kolem 80 procent. Singapur je kvůli tomu nazýván "hlavním městem krátkozrakosti".

„Zabýváme se tímto problémem už 20 let, takže jsme vůči němu téměř otupělí," říká Audrey Chia, docentka a hlavní konzultantka Singapurského národního očního centra (SNEC). „Téměř každý v Singapuru je nyní krátkozraký." To, co se stalo v Singapuru, se nyní patrně děje po celém světě. Zemi kvůli zcela odlišnému životnímu stylu spojuje překvapivý jev: raketový nárůst krátkozrakosti. Pokud budou současné trendy pokračovat, bude do roku 2050 krátkozraká polovina světové populace. A zdá se, že tento problém se šíří rychleji než kdykoli předtím.

Ve Spojených státech trpí krátkozrakostí přibližně 40 procent dospělých, v roce 1971 to bylo 25 procent populace. Podobně prudce vzrostla míra krátkozrakosti i ve Spojeném království. Jejich situace však není tak dramatická ve srovnání s dospívajícími a mladými dospělými v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu a v pevninské Číně. Tam se míra prevalence pohybuje až mezi 84-97 procenty.

Zatímco typický věk pro vznik krátkozrakosti je mezi osmi a dvanácti lety, děti se stávají krátkozrakými již v mladším věku. Čím dříve se u dítěte toto onemocnění vyvine, tím je pravděpodobnější, že se bude v dospělosti potýkat s těžkou krátkozrakostí. Ta může mít za následek problémy související s různými částmi oka, jako je glaukom, odchlípení sítnice, šedý zákal či myopická makulopatie.

Mezi faktory, které tento trend ovlivňují, se primárně řadí dlouhodobé soustředění na blízké objekty prostřednictvím čtení a sledování internetového obsahu. Tento faktor pomáhá vysvětlit, proč jeden jinak veskrze pozitivní trend v životě dětí nechtěně zhoršil šíření krátkozrakosti. Souvisejícím faktorem je vzdělávání.

Vzdělávání samo o sobě samozřejmě není příčinou špatného zdravotního stavu očí. Ve skutečnosti je vzdělání spojeno s mnoha pozitivními, měřitelnými účinky na zdraví. Zdá se však, že způsob, jakým děti v moderním světě získávají vzdělání, zdraví jejich očí trvale poškozuje.

„Bylo prokázáno, že vzdělání způsobuje krátkozrakost," říká Ghorbani-Mojarrad, přednášející na Bradfordské univerzitě ve Velké Británii a registrovaný optometrista. Na mysli má vzdělání měřené počtem let strávených ve škole. „Nevíme, čím to je, že se jedná o vzdělání - máme podezření, že je to čtením a trávením více času v místnosti. Každý ukončený rok vzdělání zvyšuje očekávanou míru krátkozrakosti."

Většina novorozenců začíná svůj život s dlouhým zrakem. Během prvního roku života se oči přirozeně vyvíjejí a dlouhozrakost se snižuje, až se zrak stává téměř dokonalým. V některých případech však oči nepřestanou růst a dojde k rozvoji krátkozrakosti. Oční bulva je příliš protáhlá na to, aby byla schopna rozeznat předměty na dálku bez pomoci korekčních prostředků, jako jsou brýle. „Každý člověk má omezené množství sítnice, a pokud oko dále roste, je to jako snažit se namazat stejné množství másla na větší krajíc chleba," říká Ghorbani-Mojarrad. „Sítnice se stává opravdu tenkou a je náchylnější k roztržení." Zdá se, že pobyt v interiéru může tento problém zhoršovat, možná kvůli tomu, jak se osvětlení interiéru liší od přirozeného světla.

Zdroj obrázku: Obrázek od uživatele DariuszSankowski ze služby Pixabay