Petra Nohová učí na jedné ze středních škol český jazyk a literaturu a společenské vědy. Jakým způsobem se jí nejlépe vyučuje, co ji na práci učitele nejvíce baví a co by na vzdělávání v Čechách ráda změnila nám prozradila v rozhovoru pro Prahu školskou.

Jaký máte názor na český vzdělávací systém?

Přijde mi, že se český vzdělávací systém začíná konečně pomalu probouzet po dlouhých desetiletích letargie a zkostnatělosti. Osobně mi ale vadí absence konsenzu na tom, jak by měla vypadat škola pro 21. století, a také podfinancování tohoto společenského sektoru.

Co říkáte na neformální vzdělávání, popř. používáte během výuky neformální metody vzdělávání? 

Jakákoli účast na neformálním vzdělávání je bezpochyby užitečnou zkušeností. Nicméně důležitým cílem je, aby nezaostávaly formální instituce, tedy klasické základní a střední školy, které by měly reagovat na trendy ve vzdělávání, a proto často do výuky zařazuji metody respektující spolupráci, kritické myšlení, ale i samostatnost.

Myslíte si, že panuje velký rozdíl v rozmanitosti výuky na soukromých a státních školách?

Řekla bych, že jen v určitých aspektech. Například se na soukromých školách asi častěji setkáte s individuálnějším přístupem ke studentům ať už ve výuce nebo co se týče jejich osobního rozvoje, výchovy. Na druhou stranu si nemyslím, že soukromá škola bude mít nutně kvalitnější, rozmanitější výuku než veřejná, často je to naopak. Pro svá tvrzení výše ale nemám data, tedy jde pouze o mou zkušenost.

Považujete profesi učitele za kreativní?

Naprosto. Musíte neustále reagovat na měnící se realitu, vše rychle zastarává, abyste drželi krok s dobou a studenty, hledáte stále nové cesty a řešení.

Kdybyste na českém školství mohla změnit jednu věc, co by to bylo?

Můj sen je mít maximálně 15 studentů ve třídě, čímž se individualizuje výuka, a vznikne tak kvalitnější interakce s každým přítomným studentem a také kvalitnější a častější zpětná vazba k jejich práci.