Zájem o studium na vysokých školách v Praze se letos zvýšil nebo zůstal na podobné úrovni jako v minulém roce, zprávu přinesla ČTK. Na některých univerzitách stále nejsou konečné počty uchazečů, takže počet přihlášek může nadále růst. Vysoké školy v metropoli stále přijímají uchazeče do některých programů, které dosud nebyly zcela obsazeny. Po dlouhou dobu klesal počet uchazečů o vysokoškolské studium, ale nyní se situace mění, a to díky zvýšenému zájmu o studium, což potvrzují mluvčí univerzit a dostupné informace na webových stránkách škol.

Na Univerzitě Karlově (UK) bylo do 9. srpna podáno celkem 68 183 přihlášek. Z tohoto počtu bylo zhruba 40 000 přihlášek pro bakalářské, magisterské, navazující magisterské a doktorské programy. Další uchazeči stále mohou podávat přihlášky na některé obory. Mluvčí UK Václav Hájek, poznamenal: "V loňském akademickém roce 2022/2023 bylo celkem podáno 66 992 přihlášek. I přes to, že letos nejsou konečné počty, je zřejmé, že letošní zájem je vyšší. Před dvěma lety byl počet přihlášek srovnatelný s loňským," řekl ČTK mluvčí Univerzity Karlovy.

Nejvíce přihlášek na UK bylo podáno pro bakalářské studijní programy, což jsou obvykle tříleté obory, na které se hlásí absolventi středních škol. Univerzita evidovala 34 382 přihlášek k bakalářskému studiu. Dalších 11 499 přihlášek bylo podáno do navazujících dvouletých magisterských programů a 20 768 přihlášek na pětileté magisterské programy. Nejvíce zájemců se hlásilo na Filozofickou fakultu UK, která je nejžádanější z 17 fakult univerzity.

Stejný trend zaznamenalo i České vysoké učení technické (ČVUT). Ačkoli přijímací řízení na většině fakult ještě neskončilo, je jasné, že škola přijala více přihlášek. K 8. srpnu bylo podle mluvčí Kateřiny Veselé podáno 17 456 přihlášek, zatímco v předchozím akademickém roce 2022/2023 to bylo o přibližně 1500 méně. Největší zájem byl o Fakultu informačních technologií (FIT), která je tradičně nejoblíbenější na ČVUT. FIT spolu s Fakultou architektury byly jedinými, které naplnily počty studentů hned v prvním kole přijímacího řízení. Ostatní fakulty vypsaly další kola přijímacího řízení na vybrané obory, do kterých se může hlásit i ve druhé polovině srpna.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) hlásí největší zájem o studium za poslední tři roky. Uchazeči letos podali 4833 přihlášek ke studiu bakalářských a magisterských programů, což je o 60 více než v předchozím roce a zhruba o 500 více než před dvěma lety. Mezi nejoblíbenější studijní programy patří Biochemie a biotechnologie na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT, Ekonomika a management na Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT a Syntéza a výroba léčiv na Fakultě chemické technologie VŠCHT. Tyto obory zaznamenaly zájem od více než 500 uchazečů, a většina z nich byla přijata.

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) zaznamenala podání přibližně 23 500 přihlášek ke studiu bakalářských a magisterských programů, což je druhý nejvyšší počet za posledních deset let. Nejvíce uchazečů se hlásilo do programů zaměřených na ekonomiku, management a informatiku. Zájem byl také o novější programy, jako Inovativní podnikání, Veterinární asistent nebo Krajinářská architektura, na které bylo přijato mezi 20 a 26 procenty uchazečů. Naopak zájem o programy věnující se zemědělství poklesl. Výrazně se snížil také zájem zahraničních uchazečů, zejména z Ruské federace, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu a sankcemi proti občanům Ruska.

Univerzity očekávají další nárůst počtu uchazečů v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou, zejména od akademického roku 2027/2028. Mnoho těch, kteří se letos hlásili na střední školy, se připravuje na vysokoškolské studium. Česká konference rektorů a Rada vysokých škol zdůrazňují potřebu připravit se na nárůst zájemců o studium a požadují zvýšení financování vysokého školství ze státního rozpočtu. Nicméně, návrh rozpočtu na rok 2024, připravený ministerstvem financí, naznačuje opačný trend, kdy má rozpočet na vědu a výzkum klesnout o desetinu a ministerstvo školství by mělo mít méně peněz na výdaje, konkrétně o 29,27 miliardy korun méně než v aktuálním roce.

^{Zdroj: ČTK}