Omikron se v posledních týdnech extrémně šíří a bohužel zasáhl citelně i pražské školy. O to větší respekt mají všichni učitelé, kteří zvládají výuku udržet, suplují za svoje kolegy, zajišťují chvíli distanční, chvíli hybridní výuku, a přitom sami nevědí, zda druhý den půjdou do školy, nebo budou muset zůstat doma. Je to extrémně náročné pro všechny učitele, dost náročné pro rodiče malých dětí a samozřejmí pro děti samotné.

Občas se objeví otázka: má smysl držet školy otevřené i při takovém počtu nakažených? Nejsem epidemiolog. Nevím, jaké budou důsledky šíření covidu. Za to ale vím, jaké negativní až fatální následky měl lockdown a distanční výuka na děti a mladé lidi v uplynulých dvou školních letech. Totiž obrovský nárůst závažných psychických obtíží a onemocnění dětí. Sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, deprese, úzkosti, sebevražedné myšlenky, nárůst závislostí. Opravdu smutný výčet.

Proto jsem celou pandemii bojovala za návrat dětí do škol. Nyní tyto negativní dopady konečně uznalo a vzalo vážně i ministerstvo zdravotnictví a zřídilo speciální tým, který se tímto alarmujícím nárůstem bude zabývat.

Děkuji s vděčností všem školám a pedagogům, kteří s extrémním nasazením umožňují dětem, aby i v těchto dnech nezůstaly děti osamoceny se svými problémy a mohly dál vést co nejvíc normální život. 
Více o speciálním týmu, který zřídilo ministerstvo zdravotnictví, se dočtete v článku redakce ČT24 zde.



Autor: Mariana Čapková, předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva Hlavního města Prahy