Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Fast fashion jako jeden ze symbolů moderní doby. Odkud vlastně “rychlá móda” pochází?

07. 07. 2022 - Vincenc Novák

Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik je na světě oblečení? Zajímavá otázka, že? Je až neuvěřitelné, že každý rok se na celé planetě vyrobí přibližně 80 miliard kusů oděvů. Kde vlastně tyto výrobky končí, když doslouží?

Odpověď je jednoduchá. Použité oděvy většinou končí na skládkách v zemích tzv. “třetího světa”, mnoho se jich nachází kupř. na okrajích velkých afrických městských aglomerací. Další část použitého oblečení prochází velmi složitým procesem likvidace. Jen přibližně čtvrtina oděvů dostane druhou šanci a míří do třídíren.

Co vlastně znamená pojem fast fashion? Jak už z názvu vyplývá, jedná se o levnou módu, jenž je vyráběna v obrovském množství bez ohledu na životní prostředí a pracovní podmínky jejích výrobců.

K výrobě většinou dochází v zemích s levnou pracovní silou, jako je kupř. Bangladéš, Myanmar či Čína. Továrnám na výrobu levné módy se v zahraničí říká “sweatshops”. Jedná se o továrny, ve kterých neexistuje dodržování pravidel bezpečnosti práce. Na pořadu dne tam je dětská práce či přesčasy. Nízké mzdy, kterými jsou tamní zaměstnanci “odměňováni”, možná ani není potřeba zmiňovat.

Bezpečné pracovní prostředí může být jen snem pracovníků, jenž jsou ve sweatshopech zaměstnáni. Jako příklad mohou posloužit četné případy zhroucení textilních továren z poslední doby, ve kterých zahynuly stovky lidí.

Jednou z nich byla i Rana Plaza v Dháce, hlavním městě Bangladéše. Budova továrny se zhroutila 24. dubna 2013. Neštěstí je považováno za nejhorší nehodu v dějinách textilního průmyslu. V troskách budovy našlo smrt 1 134 lidí a dalších cca 2 500 bylo zraněno. Kromě továrny se v budově nacházela také banka, byty či obchody.
Den před zhroucením byla vydána varování o narušené statice budovy, která byla ignorována, a pracovníkům továrny bylo nařízeno přijít další den do práce. Budova se zřítila během ranního střídání směn. Za hlavní příčiny katastrofy bylo označeno např. nestabilní prostředí, na němž byla budova postavena, navýšení počtu podlaží o tři patra oproti původnímu plánu, jenž počítal pouze s pěti, či přechod z komerčního na průmyslové využití budovy.

Rychlá móda však dopadá také na životní prostředí. Během výroby oblečení je spotřebováno obrovské množství vody. Kupř. v roce 2015 bylo na výrobu oděvů použito 79 miliard kubíků, což vychází asi na 200 tun vody na jednu tunu oblečení. Jen velmi malý zlomek použité vody je následně znovu využit.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu označil módní průmysl za původce deseti procent vyprodukovaných emisí skleníkových plynů na světě. Jedním z důvodů je velká spotřeba paliv, která jsou k výrobě oblečení potřeba. Náročná je také přeprava zboží či péče o něj.

Móda ve světě prošla za posledních 200 let obrovským vývojem. Dříve bylo běžné, že se oděvy vyráběly ručně pouze za využití lidských zdrojů. Pořídit si nové oblečení tedy nebylo nic levného. S příchodem šicího stroje v polovině 19. století se však situace změnila a móda výrazně zlevnila. Ve 20. století se začala móda v obchodech dělit na období jaro, léto, podzim, zima.

Dnes velké módní značky chrlí nové kousky prakticky každý týden, a to bez ohledu na kvalitu či udržitelnost vyrobeného oblečení. Nejedná se přitom pouze o levné řetězce, ale stejný postup uplatňují i některé dražší značky.

Lze si tedy vůbec pořídit kvalitní oblečení, aniž bychom se museli zapojovat do procesu fast fashion? Ano, lze!

Jednou z možností je podpora malých a lokálních značek, jenž se netají tím, kde a jak jsou jejich produkty vyráběny. Oblečení z jejich produkce je sice o něco dražší, avšak jejich pořízení se vyplatí, neboť déle vydrží.

Další možností, jak nakupovat udržitelnou módu, jsou second handy. Lze v nich nalézt mnoho skvělých kousků za nízké ceny. Tzv. sekáče mnohdy nabízejí i výběr vintage oblečení, jenž mnohdy není nikde jinde k sehnání. O second handech a jejich výběru v Praze jsme již psali zde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Podobné články

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram