Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Deník ukrajinské studentky v Česku - Díl 1.

28. 04. 2022 - Redakce

Jmenuji se Anastasia Molnar, je mi 16 let a jsem studentkou prvního ročníku Polytechnické akademie ve Lvově (Technologichny college NU LP).

Narodila jsem se v Mukačevu a studium ve Lvově bylo od dětství mým snem. Když začala válka, byla jsem ve Lvově. Vládla tu obrovská panika. Jen s velkými obtížemi jsem se dostala domů. Byla jsem ve velkém stresu. Všichni jsme měli strach. To vše vedlo k rozhodnutí, že mě maminka pátý den války poslala za tetou do Česka. Nedovedu si představit, co musejí zažívat lidé na Ukrajině dnes, po více než dvou měsících války. Pokud bych tam zůstala, nejspíš bych se bála při každém ostřejším zvuku.

Po měsíci v Česku za mnou konečně přijela i maminka. Začaly jsme hledat bydlení. Máme velké štěstí, že moje teta pracuje pro známou z rodiny Mariany Čapkové. Poskytli nám bydlení a přijali nás, jako bychom byli jejich staří známí nebo blízcí příbuzní. Jsme jim za to velmi vděční.

V domě bydlí celkem tři rodiny. Přestože má moje maminka bližší vztah jen s jednou z těchto rodin, překvapilo mě, s jakou upřímností a ochotou pomoci k nám všichni přistupovali, aniž by to byla jejich povinnost.

S maminkou jsme se 3. dubna přestěhovali, a ještě ten večer jsme si s Marianou řekli, že bych mohla studovat na české střední škole. Bohužel nemám šanci studovat na své škole. I když máme online studium, hodiny se často ruší kvůli leteckým poplachům, a myslím, že ani pedagogové nemají na výuku moc myšlenky a prostor. Někteří dělají dobrovolníky, spousta jich také odjela do zahraničí.

Měla jsem pochyby a moc nevěřím ani teď, že budu moci projit přijímacími zkouškami s téměř nulovými jazykovými znalostmi. Začala jsem se proto učit český jazyk. To i díky Marianě, která mi našla bezplatné kurzy češtiny. Češtinou jsem se začala intenzivně zabývat později.

Kvůli neustálému stěhování z jednoho místa na druhé, z jednoho města do druhého, jsem neměla možnost dříve navštěvovat kurzy ani fyzicky ani online. Dozvěděla jsme se, že následující dva dny jsou poslední, kdy je možné přihlásit se na střední školy, což mě překvapilo. Na Ukrajině začíná příjem přihlášek ke studiu koncem června až začátkem července. V dubnu se studenti stále připravují na zkoušky.

Mariana nám celé dva dny pomáhala shromažďovat všechny potřebné dokumenty. Dokumentů, které jsem k přihlášení měla předložit, bylo hodně, a většinu z toho jsme neměli k dispozici. Navíc jsou pravidla pro každou školu trochu jiná. Je téměř nemožné se v tom z pohledu cizince rychle zorientovat.

Poté jsem se přihlásila na dvě školy – Smíchovskou střední průmyslovou školu a gymnázium a na
Střední průmyslovou školu strojní (SPŠS)Betlémská, a začala jsem se připravovat na přijímací zkoušky.

Do poslední chvíle jsem nevěděla, co od toho čekat, v jakém jazyce budou zkoušky probíhat a jaká úroveň znalostí je nutná pro přijetí. Poslední večer před zkouškami jsem si nastudovala názvy všech matematických termínů v angličtině, vymyslela o sobě krátkou povídku v češtině a znovu si přečetla přednášky o programování.

Dvanáctého dubna jsem dělala zkoušky na smíchovské škole. Potkala jsem tam kolem 15 studentů z Ukrajiny, různého věku a s různým životním příběhem. První zkouška z matematiky byla v ukrajinštině. Překlad úloh se nelišil od těch, které napsal ukrajinský učitel. Překvapila mě nízká náročnost úkolu, neboť byl podobný testu, který jsem měla v ukrajinské škole po 7. třídě. Co se týče samotné matematiky, nebylo to tak těžké, jak jsem očekávala až na pár obtížných praktických úloh, s kterými jsem se původně v ukrajinských učebnicích nesetkávala. Bylo to pro mě neobvyklé i náročné. Za několik let samostatného hlubokého studia matematiky jsem se s podobnými příklady nesetkala.

Bylo pro mě velmi těžké se ve škole orientovat. Na druhou stranu se mi podařilo najít lidi, kteří byli velmi přátelští a uměli odpovědět na všechny mé otázky v angličtině. Od té doby, co jsem přijela, jsem nezměrně ohromena také tím, že každý teenager mého věku, ale i ti mladší, mluví anglicky na velmi dobré úrovni.

Po matematice jsme dělali IT test v angličtině. Já a většina ostatních studentů jsme byli zmatení, bylo těžké pochopit podstatu problému. Dodnes si nejsem jistá, jestli se mi tento test líbil nebo ne. Bylo to kvůli porozumění textu, ale i některé fyzikální úlohy byly spíše hádankami. Pravděpodobně, kdybych zadávala studentům úkol, bylo by to spíše v praktické rovině. Účel tohoto testu mi stále není příliš jasný.

Druhý den jsem dělala zkoušky v SPŠS Betlémská, kde byl kromě mě jen jeden kluk z Ukrajiny. Test z matematiky byl velmi podobný předchozímu. Podobné úlohy, stejný obsah, jen jedna úloha byla přeložena velmi vtipně a nesrozumitelně. Poté jsem měla konverzaci v češtině. Několik učitelů školy mě požádalo, abych přečetla text pohádky, odpověděla na otázky, popsala obrázky, označila typ textu, přidala písmena ke slovům, vysvětlila význam slov a mluvila s nimi o této pohádce. Neuměla jsem si s tím poradit. Druhý student však odpověděl velmi dobře, takže nemůžu říct, že by tento úkol byl příliš těžký. 

Momentálně se učím češtinu, čekám na výsledky přijímacích zkoušek a studuji na své škole na Ukrajině online. Moc doufám, že budu mít možnost studovat obě školy najednou, protože letos jsem měla jen necelý měsíc denního studia, což má velmi špatný vliv na znalosti a sociální vazby.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Podobné články

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram