Přijímací řízení na gymnázia odhalilo výrazné rozdíly v bodových ziscích žáků, kteří byli přijati na jednotlivé školy. Zatímco na prestižním pražském gymnáziu byl nutný bodový zisk přesahující 92 bodů, v menších městech stačilo ke vstupu do stejného typu školy pouhých osmnáct bodů. Tato situace ukazuje na nesourodost nároků a standardů mezi různými regiony, což vyvolává otázky o rovnosti šancí pro všechny studenty napříč republikou.

Přijímací statistiky pro střední školy v České republice odhalují zajímavé rozdíly mezi regiony. Podle nedávných dat Cermatu se na střední školy dostalo 94 procent deváťáků z celé republiky, ale v Praze to bylo pouze 83,8 procenta. Tento trend je ještě markantnější, pokud se podíváme na víceletá gymnázia.

Jak zjistil Deník N, na čtyřletém oboru Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze se letos hlásilo 259 uchazečů, z nichž bylo přijato pouze šedesát. Pro uchazeče bylo rozhodující dosáhnout bodového zisku přesahujícího 90 bodů ze dvou testů Cermatu, u kterých lze dohromady dosáhnout maximálně sto bodů. Toto kritérium vyloučilo i několik uchazečů, kteří se svými 92 body těsně nedostali přes prahovou hodnotu, ačkoliv jejich výsledky v obou testech byly rovnoměrné. Skupina s 92 body nebyla osamocena; následovaly další uchazeči s 91 a 90 body. I přes tuto konkurenci měli štěstí alespoň ve výběru své druhé nebo třetí prioritní školy.

Systém vzdělávání nesplňuje svůj účel

Česká školní inspekce nedávno zveřejnila studii, která odhaluje, že Česko ignoruje talent dětí a jejich vzdělávací cesta nevede do dobrých cílů. Podle nových dat přihlášek na střední školy se ukazuje, že rozhodování o volbě školy je spíše otázkou sociálního zázemí rodiny než schopností a zájmu samotného studenta. Tento trend naznačuje, že systém vzdělávání nesplňuje svůj účel a může brzdit rozvoj potenciálu mladých jedinců.

Inspekce požádala Cermat, správce státních přijímaček, o data týkající se uchazečů na čtyřleté obory, kteří podali přihlášku na alespoň tři školy a uvedli svou domovskou základní školu. Následovala pečlivá analýza, která zkoumala, kam mířily přihlášky s prioritou jedna, a jak to korespondovalo s předchozími inspekcemi na základních školách, jež zkoumaly vzdělávací úroveň a sociální status studentů. Celkem bylo analyzováno 110 tisíc uchazečů o střední školy.

Výsledky? Žáci ze škol s nejlepšími výsledky a nejvyšším sociálním statusem směřovali častěji k gymnáziím – přesněji 29 % z nich. Pouze desetina této skupiny zvolila učební obory. Naopak, ze škol s nejvyšším sociálním statusem a nejslabšími výsledky se na gymnázia hlásilo pouze 16 % uchazečů. Na druhou stranu, pouze 13 procent žáků ze škol s vynikajícími akademickými výsledky, ale s nižším sociálním statusem, dávalo přednost gymnáziím jako své prioritní volbě. A pro čtvrtinu z nich byla hlavní volba učiliště.

^{Zdroj: Deník N, Česká školní inspekce, Novinky.cz}