České školství se stále více oddaluje od evropského průměru a zápasí s omezením financování. Podíl rozpočtu ministerstva školství na celkovém ekonomickém výkonu země postupně klesá, což ho staví do nepříznivého světla ve srovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie. Vyhlídky do budoucnosti tak nejsou zrovna optimistické.

Podle nedávného dokumentu ministerstva školství, předloženého na jednání tripartity, by měly národní výdaje na školství v příštím roce vzrůst o 1,2 miliardy korun ve srovnání s loňským rokem. S podporou evropských fondů by to mělo být dokonce 3,9 miliardy korun.

Avšak, jak poznamenal Daniel Münich, šéf Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI, i s evropskými fondy by to představovalo pouhých 1,5 procenta navýšení. To je v kontrastu s očekáváním růstu nominálního HDP o pět procent a průměrných mezd v ekonomice na 5,8 procenta v roce 2024, jak předpokládá ministerstvo financí.

Vláda Petra Fialy si také klade za cíl udržet veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby na úrovni alespoň průměru v zemích OECD, což by znamenalo 5,2 procenta HDP. Toto opatření však zůstává na papíře, protože platy učitelů v regionálním školství by se měly zvýšit pouze o 2500 korun v příštím roce, což zdaleka nedosahuje slibovaných 130 procent průměrné mzdy.

Důležité je si uvědomit, že tato situace nemusí zůstat beze změny, a pokud se má vzdělání v Česku stát skutečnou prioritou, bude třeba zvyšování rozpočtu pro ministerstvo a značné množství, než o kterém se aktuálně diskutuje. Bez konkrétních a dlouhodobých plánů však bude těžké zajistit dostatečné financování, a to je předmětem obav, které vyjádřili odboroví představitelé i ekonomové.