Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Vesmírný teleskop Jamese Webba před nedávnem dorazil na své určené místo. Trvalo mu to zhruba měsíc, přičemž urazil vzdálenost 1,5 milionu kilometrů. Vědecký tým si dělal starosti, zda se teleskopu po cestě nic nepřihodí, ale veškeré přípravy zdánlivě proběhly podle plánu.

Pomocí tohoto zařízení budeme schopni sledovat vývoj vesmíru až 13,5 miliardy let dozadu. "Působí to jako bychom měli 14 miliard let starý příběh vesmíru, ale chybí nám první kapitola," řekla astrofyzička Amber Straughnová Scottu Pelleymu v rozhovoru pro pořad "60 minut". "Webb byl speciálně navržen tak, aby nám umožnil vidět ty úplně první galaxie, které vznikly po velkém třesku."

Teleskop je sice na svém místě, ale stále musí naaranžovat 18 pozlacených zrcadel do takové pozice, aby mohl vytvářet fotografie. Zlato je prý nejlepší materiál co se týče odrazivosti infračerveného světla, které teleskop využívá, a ačkoliv ho lidské oko nemá možnost rozeznat, ve vesmíru se ukazuje jako velmi důležité, jelikož díky němu bude Webbův teleskop schopen zachytit až 100x drobnější objekty než jeho předchůdce, Hubbleův teleskop. Tento proces má prý zabrat několik měsíců a prvních výsledků se dočkáme nejdříve v létě.

Umístěn je v libračním bodě L2, který se jeví jako nejlepší místo, protože se zde vyrovnávají gravitační a odstředivé síly v systému Země a Slunce. Na tomto místě se také nachází astrometrická sonda Gaia a před pár lety tam byl vyslán Planckův dalekohled, který se již vrátil na Zemi. "Teleskop nebude přímo v tom bodě, ale bude okolo něj obíhat a spolu s tím bude obíhat se stejnou úhlovou rychlostí okolo Slunce jako Země,“ vysvětluje astrofyzik Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd.

Hlavní cíl výzkumného týmu je zkoumání tvorby exoplanet, z jakých jsou tvořeny materiálů a zda jsou obyvatelné. Je však velmi pravděpodobné, že se týmu podaří nalézt i jiné pozoruhodné jevy. Webbův teleskop je totiž od svého předchůdce také výrazně výkonnější, umí tvořit fotografie míst vzdálených o stovky milionů světelných let dále. Teoreticky by měl být schopen zaznamenat teplo vycházející z jediného čmeláka na vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Jediným problémem je fakt, že v takové dálce od Země ho zatím nemůžeme opravovat a doplňovat mu palivo, tudíž má omezenou životnost. Inženýr Mike Menzel, který se stará o systémy mise, k tomu řekl: "Zhruba řečeno je to asi 20 let."

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram