V Galerii Václava Špály je aktuálně k vidění výstava s názvem Seno, sláma, skládka. Celá instalace je zamýšlena jako pocta výjimečné české umělkyni, Zorce Ságlové. Byla to právě ona, kdo do této galerie nechal před padesáti lety dovézt hromady slámy, vojtěšky a sena. Tu pak chodila s přáteli, mezi něž patřili např. manželé Běla a Jiří Kolářovi, pravidelně obracet a ke stejnému úkonu vybízela i publikum.

Zorka Ságlová neměla k českému undergroundu 60. let nikdy daleko. Její bratr byl Ivan Martin Jirous, výtvarný kritik, básník a publicista, ale hlavně vůdčí osobnost českého undergroundu. Oba byli známí svojí spoluprací s rockovou kapelou The Plastic People of the Universe, ale i s dalšími předními osobnostmi tehdejší české kulturní scény. Jmenujme například fotografku Bělu Kolářovou, jejího manžela, výtvarníka Jiřího Koláře, nebo Danu Němcovou.

Ságlová vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, konkrétně textilní ateliér Antonína Kybala. „ Kybal byl výborným pedagogem, velice dobře rozpoznal, co který student potřebuje. Zorce Ságlové dal velkou volnost v jejím vývoji a směřování,“ říká historička umění Lenka Šimková. Právě díky tomu mohly již v době studií vznikat její první špičkové výtvarné práce.

Nejvíce Ságlovou zaujala nejjednodušší technika, kterou textilní výtvarník používá, práce s jednoduchou osnovou, do které vetkávala nejrůznější textilie. Později, v osmdesátých letech minulého století se věnovala o dost složitějším, spletitým tapiseriím. Dalším důležitým odvětvím umění, kterému se Ságlová věnovala, byl land-art, výrazné instalace v přírodě. Právě díky land-artu se jí podařilo dostat do kulturního povědomí. Mezi její neslavnější instalace (happeningy) patří Kladení plen u Sudoměře, Házení míčů do Průhonického rybníka, nebo již zmiňované Seno, sláma, které bylo realizované v galerii Václava Špály.

V 70. letech byla Zorka Ságlová nucená ustoupit do ústraní, režimu se nezamlouvaly aktivity jejího bratra, ani spolupráce s dalšími osobnostmi českého undergroundu. I přesto jsou její díla známá po celém světě, Ságlové tvorba je zastoupena v nespočtu sbírek, ať už jde o galerie nebo soukromé sbírky.

Aktuální výstava reaguje na koncept, který po sobě Zorka Ságlová zanechala a volně na něj navazuje. Umělecká díla, ať už se jedná o malby, objekty, instalace nebo filmy, kritizují neudržitelné vztahy a antropocenismus, a naopak vyzdvihují myšlenku rovnováhy, kdy příroda zdevastovaná člověkem opět nastolí pořádek. Celá instalace je tak hmotným důkazem toho, že dílo Zorky Ságlové je nadčasové a i po půl století má stále publiku co říct.

Součástí výstavy je i bohatý doprovodný program, ve středu 3. května se bude konat komentovaná prohlídka, která poodhalí zákulisí výstavy, ale i tvorby Zorky Ságlové. Mezi další akce, které se budou konat mimo Galerii Václava Špály, je diskuze s podtitulem Ekologie včera a dnes. Týkat se bude především ekologických otázek na pozadí osobních příběhů a dějin. Debata se uskuteční v Knihovně Václava Havla v Ostrovní ulici. V sobotu 22. dubna bude v čítárně Kampusu hybernská připraven program týkající se života na skládce. Řešit se bude také téma sociálního vyloučení a enviromentální spravedlnosti.

Výstava je otevřena každý den od 11 do 19 hodin. Studentské vstupné činí 20 korun, děti do 15 let a studenti uměleckých škol mají vstup zdarma.

^{Zdroj úvodní fotografie: Instagram @vendulajimannova}