Celkem až 1,2 miliardy korun získají pražské střední školy, vyšší odborné školy a konzervatoře na modernizaci učeben, poradenských pracovišť nebo školních klubů pro žáky víceletých gymnázií. Finanční prostředky mohou školy čerpat do roku 2027 z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Do něj se dostanou školy, které byly schváleny v programu Regionální akční plán (RAP). Jeho návrh připravil Pražský inovační institut (Pii) a ve čtvrtek jej schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

„V oblasti pražského školství považujeme za zcela klíčové priority jednak rozšiřování kapacit na školách a budování nových, ale i modernizaci stávajících prostor tak, aby odpovídaly mezinárodním standardům. Školy díky této dotaci mohou například vybudovat poradenská pracoviště, postavit veřejně přístupné prostory pro sportovní aktivity, nové knihovny, nebo společenské místnosti, které po vyučování mohou sloužit jako centrum vzdělanosti a komunitních aktivit,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast školství Vít Šimral.

„Věříme, že program RAP naplní očekávání středních škol, které po podobném počinu už dlouho volaly. Potvrdilo to i loňské šetření Národního pedagogického institutu (NPI), kde školy jasně deklarovaly potřebu investic do modernizace svého vybavení. Program přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání v Praze,” doplňuje manažer projektu RAP Petr Nečina. 

Do programu RAP se přihlásilo 57 projektových námětů škol, z toho 34 zřizovaných pražským magistrátem, 22 soukromých škol a jedna církevní střední škola. V souladu se svou strategií bude Praha upřednostňovat projekty, které posilují kapacitu oborů na gymnáziích, třídy podporující efektivní výuku a dobrou pedagogickou práci dle vzoru Future Classroom Lab, vytvoření relaxačních místností pro pedagogy, zázemí nebo vybavení pro výuku odborných profilových předmětů, učebny a vybavení pro rozvoj cizích jazyků, modernizace IT vybavení a zajištění kyberbezpečnosti.

Z loňské analýzy mezi školami vyplývá, že pro střední a vyšší odborné školy na území hlavního města je nejdůležitější oblastí rozvoj infrastruktury školy. Celkem 29 procent škol ji vnímá jako nejdůležitější, 20 procent škol ji zařadilo na druhou pozici a na třetím místě se umístila u 17 procent škol. Na nižší pozice školy tuto oblast zařazovaly v nižší míře. Celkem bylo kvůli projektu osloveno 194 středních škol, z toho 102 škol zřizovaných magistrátem, 80 soukromých, devět církevních a tři školy s jiným typem zřizovatele.