Celosvětová populace ptáků obecně klesá. Ani v našich krajinách není situace příznivá, ve skutečnosti je mnohem horší, než se zdá. Jedná se o problém, který může narušit ekosystém a v konečném důsledku mít dopad na nás všechny, proto je nutné ho začít řešit. Co stojí za poklesem populace ptáků?

Jak už to tak bývá, příčin je samozřejmě více. Pokud se podíváme na celosvětové měřítko, může nás napadnout hned několik důvodů. Jedním z nich mohou být například výškové budovy, do kterých ptáci často naráží. Vzhledem k tomu, že populace lidí vzrůstá, města se rozšiřují, s nimi i výškové budovy, je jasné, že ptáci ve městech mohou být dezorientovaní v důsledku světelného znečištění a do budov tak narážet. Data ze Spojených států říkají, že kvůli nárazu do vysokých budov jen v USA zemře až stovky milionů ptáků ročně. Jedná se samozřejmě o vysoké číslo, nicméně to není primární příčina.

Další důvody pro pokles ptáků mohou být například větrné elektrárny, v jejichž případě mluvíme o stovkách tisíc nárazů ročně, či kočky, které jen v USA zabijí podle statistik asi 2 miliardy ptáků. Tady však jde o více méně přirozený proces a populace, kterou predátoři uloví se víceméně úspěšně obnovuje. Svou roli hraje samozřejmě i klimatická změna a globální oteplování, které způsobuje, že se ptáci přemisťují do hor, kde je větší chlad.

Jaký je ovšem největší problém, a to hlavně v naší krajině? Jsou to obrovská pole a způsob zemědělství. Na snímku níže můžete vidět hranice mezi Českem a Rakouskem. Jak tyto hranice poznat? Zatímco v Rakousku vidíte menší pole a mezi nimi přírodní oddělení, v naší krajině lze zpozorovat obrovská pole. Ano, opravdu se jedná o celkem významnou věc.

Pro odhalení příčin problému se musíme podívat do minulosti, konkrétně do období nástupu komunismu. V té době došlo k takzvané kolektivizaci – přeměny soukromého vlastnictví na kolektivní. V praxi to fungovalo tedy tak, že sedlák, který se dříve staral o své pole při obdělávání, nechával nějaký prostor - remízky, který poskytoval ptákům, ale i třeba hmyzu prostor k úkrytu. To se ovšem po kolektivizaci změnilo a ptactvo i hmyz začalo tato území ztrácet. Zlepšení jde sledovat po roce 1989, kdy se zemědělství upozadilo. V té době populace ptáků vzrostla, nicméně to dlouho nevydrželo, a i vstup do Evropské unie a následné dotace na zemědělství razantně přispěly k rozvoji zemědělství a tedy i dalšímu úbytku. Půda se sice totiž navrátila do soukromého vlastnictví, nicméně ji začaly obdělávat převážně velké společnosti, takže místo navrácení života jsou pole obrovská a často jediné, co nějaké pole odděluje, je asfaltová cesta. Začala se také používat různá chemie, pesticidy a jiné, takže to má dopad i na populaci hmyzu, pro který je taková krajina pouze pustina, kde se moc přežívat nedá.

Je potřeba se na tento problém zaměřit a zajistit opatření, které pomůžou obnovit život v naší krajině. Zřejmě není nutné zmiňovat, že bez ptáků a hmyzu je náš ekosystém razantně ohrožen, což v důsledku je problém, který bude ovlivňovat nás všechny, protože příroda je mocná a nakonec se takové problémy projeví.

Fotografie pochází ze služby Pexels od uživatele Monique Laats