Během minulých týdnů se objevily zprávy, že se Polsko chystá obrátit na arbitrážní soud ve švédském Stockholmu kvůli sporům s Českou republikou ohledně hnědouhelného dolu Turów. Celý spor se táhne již delší dobu. O co v něm vlastně jde?

Turów je povrchový důl, nacházející se asi 15 kilometrů severně od Liberce a v těsném sousedství německé Žitavy. Leží v tzv. Bogatyňském výběžku, v území, které je “vklíněno” mezi Českou republiku a Německo. Rozloha dolu je 28 kilometrů čtverečních a hloubka činí 225 metrů. Převážně se v dole těží hnědé uhlí, kromě něj zde ale dochází také k těžbě kameniva či hlíny a jílu. Na ploše, kterou důl zabírá, došlo v minulosti k zániku několika obcí, které stály v cestě těžbě.

Uhlím důl Turów zásobuje sousedící stejnojmennou elektrárnu, se kterou tvoří společně energetický komplex. Vlastníkem je největší polský distributor energie PGR Polska Grupa Energetyczna. Samotný areál se stal již v minulosti terčem kritiky ze strany sousedních zemí, a to z důvodu snižování kapacity spodních vod v okolních obcích. V Česku je nejpostiženější obcí Uhelná, ke které se má v budoucnu důl přiblížit až na 300 metrů. Největší problém tkví v drahých investicích, které si problémy spojené s těžbou vyžadují.

V České republice vznikla proti rozšíření dolu petice, kterou podepsalo 13 000 lidí. Spor byl řešen i na půdě Evropského parlamentu, který vyzval Evropskou komisi, aby rázněji vystupovala vůči Polsku. Česko se obrátilo také na Evropský soudní dvůr, který Polsku v roce 2021 nařídil okamžité zastavení těžby. Polsko ale nařízení ignoruje a má tak podle
rozhodnutí zaplatit půl milionu EUR za každý den těžby, což se však neděje. Těžba má aktuálně trvat do roku 2044. Následně má být oblast rekultivována a na místě dolu by mělo vzniknout umělé jezero, jehož zatopení bude pravděpodobně trvat 35-37 let.

V minulosti se oblast dostala do popředí zájmu také kvůli velkým skleníkům, ve kterých se pěstují rajčata. Ty se nacházejí v těsné blízkosti elektrárny a využívají odpadní teplo, které z ní vychází. V roce 2016, kdy byly skleníky zprovozněny, docházelo k velkému světelnému znečištění noční oblohy, které bylo patrné i v Liberci. Provozovatel zařízení později přislíbil zastínění skleníků.

Fotografie od uživatele Peter Döpper ze služby Pexels