Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Jednotná přijímací zkouška: Co na ni říkají odborníci?

17. 04. 2023 - Aneta Havránková

Žáci devátých ročníků základních škol mají za sebou přijímací zkoušky na střední školy. Konaly se 13. a 14. dubna a psalo je přes 100 tisíc studentů. Odborníci tvrdí, že výsledky zkoušek nic nevypovídají o znalostech žáků. Jednotnou přijímací zkoušku od společnosti Cermat kritizuje EDUin i bývalý ministr školství Robert Plaga.

Letos se o místa na středních školách ucházel velmi silný populační ročník, což se podepsalo na počtech přihlášek zejména na čtyřleté obory. Nejvíce zájemců se hlásilo do školy v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Silný ročník se však ukázal i na počtu zájemců na jednotlivé školy. Mnoho žáků raději hrálo na jistotu a přihlásilo se na méně prestižní školy. Ty nejvyhlášenější tak měly méně zájemců než v minulých letech.

Jednotné přijímací zkoušky už několik let připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) a všichni žáci ucházející se o místo na střední škole je musí úspěšně složit. Cermat však již řady let schytává velké množství kritiky, a to jak od vedoucích organizací zabývajících se vzděláváním, tak od pedagogů, studentů a jejich rodičů. Veřejnosti se nelíbí, že v přijímacích zkouškách je údajně jiná látka než ta, která se běžně vyučuje na školách. To pak zasahuje do učebních plánů žáků devátých tříd a podle některých to znevýhodňuje sociálně slabší, kteří nemají dostatek finančních prostředků na doučování.

"Výsledky přijímacích zkoušek nic nevypovídají o znalostech žáků. Důvodem, proč nelze pokládat přijímací zkoušky za stoprocentně spravedlivé, je to, že úspěch (obzvlášť v silném populačním ročníku) je navázán na dostupnost přípravy v podobě cvičných testů, přípravných kurzů a doučování. Testy by šly upravit tak, aby byly vhodnější pro socioekonomicky znevýhodněné," tvrdí analytik EDUinu Jan Zeman.

S tím, že lépe u přijímacích zkoušek dopadnou děti ze zámožnějších rodin, které své potomky motivují k dalšímu vzdělávání, souhlasí i většina pedagogické komunity na sociálních sítích. Zejména na Twitteru se rozjely dlouhé diskuze a hádky o tom, zda je jednotná přijímací zkouška správná či nikoliv.

"Možná jen tomu nerozumím, ale přijde mi naprosto správné, že naději na úspěch mají hlavně děti z motivovaných rodin. A že ty z nemotivivanych nemají. Nebo mají, když ty děti na to mají. A jsou samy mimořádně motivované," napsal novinář Alexandr Mitrofanov. "Zkuste se na to třeba podívat z celkového pohledu a položte si otázku, jestli je správné a ve prospěch Česka nevyužít potenciál, který je v dětech z rodin, kde vzdělávání nemá hodnotu, jakou by mělo mít. A když k tomu ještě přidáte pohled toho dítěte, tak to snad uvidíte jinak," odpovídá mu bývalý ministr školství Robert Plaga.

Plaga je dlouholetým kritikem jednotné přijímací zkoušky. Již v roce 2020 se nechal pro Lidovky.cz slyšet, že zkoušky by se měly změnit. Testování od společnosti Cermat podle něj neodpovídá tomu, co se děti učí na základních školách. Tvrdí, že forma zkoušek nutí rodiče k placeným přípravným kurzům. Podle bývalého ministra školství by jednotná zkouška měla tvořit jen 50% celkového hodnocení. Více by se mělo přihlížet ke kontinuální činnosti žáka ve složce s jeho pracemi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram