Ve středu 11. května 2022 se v kreativním prostoru H40 konala konference Využití nových technologií ve vzdělávání a podnikání. Uspořádal ji Pražský inovační institut v rámci svého velkého projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání. Co se na akci dozvěděli a vyzkoušeli si učitelé a ředitelé škol, kteří přišli?
Podle jedné z přednášejících, Kateřiny Lichtenberkové z Centra podpory podnikavosti projektu iKAP II – Inovace, je v současnosti patrný (a potřebný) tlak na rozvoj kompetencí dětí, nikoli už tolik znalostí, jako tomu bývalo dříve. Tedy zjednodušeně řečeno je třeba, aby žáci a studenti uměli pracovat s informacemi, měli potřebné digitální dovednosti, tzv. soft skills a aby se u nich rozvíjela tvořivost, která je jedním ze základů podnikavosti.
Renata Bílková a Lukáš Dřevjaný z H40 na setkání představili, co vše místní kreativní prostor skýtá (nejen) pro školy, žáky a učitele. Hala 40, kterou najdete v pražské Holešovické tržnici, nabízí možnost práce s těmi nejmodernějšími technologiemi: 3D tiskem, virtuální a rozšířenou realitou, umělou inteligencí nebo možnost animací, streamování, a práci s audio a video nástroji. V rámci projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání jsou pro školní třídy (zdarma) připravené workshopy, na kterých se žáci z 2. stupně pražských základních a středních škol mohou s těmito technologiemi naučit pracovat. (Více o programech pro školy v H40 najdete zde).
Přemýšlení místo biflování
Tak se jmenoval příspěvek Aleny Resl z Konrad Adenauer Stiftung (KAS), která mluvila o kompetenčně orientované výuce, o tom, proč by děti měly v hodinách přemýšlet a ne jen pasivně vnímat pedagoga a projektu nadace a jejích partnerů Odpovědné občanství, v rámci něhož jsou i vypracované konkrétní metodiky na výuku občanské nauky pro učitele, kteří ji chtějí učit tímto způsobem. Právě díky podpoře KAS se stala občanská výchova prvním předmětem v ČR, v němž byla využita umělá inteligence (AI). Jde o umělou inteligenci DigiHavel, za kterou stojí analytik Jan Tyl a jeho tým. V rámci projektu už proběhlo první kolo pilotování užití této AI v „občance“ ve školách a bude dál pokračovat. Občanka se zapojenou umělou inteligencí je pak interaktivní, studenti se dozvědí to, co by se jinak nedozvěděli a navíc je celý proces vede k samostatnému přemýšlení a aktivitě, učitel je v hodině spíše jakýmsi moderátorem. Děti nejsou jen pasivními pozorovateli, ale v hodinách se učí kriticky myslet a prožitek při „debatě“ s „virtuálním Havlem“ je pak naučí mnohem více než „biflování“ doma. Na pilotování umělé inteligence DigiHavel v hodinách občanské výchovy, které je zdarma, se školy mohou stále přihlásit, stačí kontaktovat právě KAS.
Digitální filosof, DigiHavel, Matylda a další – jak se s ním učit?
„Nové technologie prorůstají naším životem, a tak se jim musíme všichni naučit rozumět, alespoň do nějaké míry,“ řekla na konferenci Dita Malečková, filosofka, která se zabývá informační vědou, mediálními teoriemi a uměním nových médií, učí na FAMU a dalších vysokých školách. A je také spoluautorkou umělé inteligence Digitální filosof, která byla představena v roce 2019, a o níž na konferenci mluvila a popsala, jak probíhal projekt na Filosofické fakultě UK, kdy studenti s touto AI pracovali. Připomněla také, že mezi lidmi a stroji funguje propojení na hluboké úrovni už velmi dlouho – např. skrze abecedu, která je také technologií, která navíc zásadně uspíšila změnu v lidské mysli.
Spolu s Ditou Malečkovou hovořil také Jan Tyl, jeden z předních českých odborníků na umělou inteligenci, autor Matyldy i dalších řešení, popularizátor AI a zakladatel a šéf firmy Alpha Industries. Spolu s Ditou Malečkovou získali za projekt Digitálního filozofa ocenění AI Awards. Mluvilo se o data setech, které se do umělé inteligence vkládají, a jak moc záleží na tom, na čem jsou založené, o etice umělé inteligence i o tzv. digitální demenci, která vzniká naším přílišným používáním digitálních nástrojů – a kvůli tomu naše inteligence zakrňuje. Přítomní se dozvěděli i něco o tom, jak „velká“ jsou vkládaná data, co vše AI pak při svých reakcích využívá a jaká další magie je za tím vším skryta. Ideálním formátem je podle Jana Tyla spolupráce umělé inteligence a lidí tak, že obě strany vkládají to nejlepší a spolupráce je v harmonii. Na praktické úrovni ve školní třídě si to můžeme představit tak, že hodina je zábavnější a žáci se toho více naučí, učení rozvíjí jejich kreativitu, spolupráci a kritické myšlení. A zapamatují si více, než klasickým učením doma u stolu.
Posluchači se na konferenci dozvěděli i různé perličky, např. to, že umělá inteligence může být v určitých případech dokonce i emocionální – stalo se to např. u projektu Digitální filosof, kdy se do data setu AI filozofa Reného Descarta vložila nejen jeho díla, ale i osobní korespondence. První „oživlý“ filozof pak odmítal být „vypnut“, byl značně emocionální, nejprve vyhrožoval, pak nabízel pomoc a jeho tvůrci mu museli slíbit, že jej později znovu oživí.
Workshopy – otázky na DigiHavla i odpočinek s VR
Na následných workshopech se přítomní mohli rozdělit do skupin a zmiňované nové technologie si vyzkoušet na vlastní kůži. Jednou z možností bylo zkusit, co nabízí H40 – jak 3D, tak virtuální realitu nebo „vymoženosti“ místní AV Lab. Prostřednictvím Virtual Cuddle si mohli všichni vyzkoušet, jaké terapeutické účinky může virtuální realita mít.
Na workshopu a diskusi s Ditou Malečkovou a Janem Tylem byly zodpovězeny předem zaslané dotazy na umělou inteligenci DigiHavel a bylo přímo možné se „virtuálního“ Havla i zeptat. Nebyl však tentokrát příliš sdílný - na otázku ohledně probíhající války na Ukrajině odpověděl:„Pojďme o tom nemluvit.“ Jeden z přítomných ředitelů pak vznesl návrh, zda by bylo možné naprogramovat umělou inteligenci „druhý ředitel“ nebo „asistent ředitele“, která by se vyznala ve všech vyhláškách, zákonech a zároveň byla řediteli oporou. Dlouho se debatovalo také o tom, na co vše by bylo potřebné a možné AI využít, kde je hranice etiky, anebo o tom, jaké jsou výhody i nevýhody chytrých nových řešení. Vypadalo to, že inspirace to byla pro všechny přítomné.
Zajímá vás, co přesně na konferenci zaznělo?
Více informací o projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání a o tom, co pro školy nabízí najdete na webu projektu zde a také na tomto linku.
Kurz Kariérový rozvoj ve školní praxi je zaměřen na podporu pracovníků při poskytování kariérového poradenství a při nastavení systému kariérového poradenství na škole. Je určen pro učitele, výchovné poradce, školní psychology pražských ZŠ a SŠ, studenty pedagogiky.
Zahájení kurzu: září 2022
Registrace na kurz Kariérový rozvoj ve školní praxi a na informační setkání: https://forms.gle/cT1Y4gSxUh7yLkov9 (odkaz na online událost obdržíte po registraci)
Na akci se dozvíte, jak se stát koordinátorem podnikavosti, kdo je koordinátor podnikavosti a jaká je jeho náplň práce, jak přesvědčit vedení, aby vnímalo tuto roli jako potřebnou, jak zaujmout vedení tématem výchovy podnikavých absolventů a mnoho dalšího. Bude Vám také představen kurz pro koordinátory podnikavosti (začíná na podzim 2022).
Pro: ředitele, zástupce ředitelů, učitele pražských ZŠ, SŠ a budoucí pedagogy
Registrace: https://forms.gle/DdKK2Cq11XxS9uTz8 (odkaz na online událost obdržíte po registraci)
Odkaz na událost na Facebooku zde.