Školní bezpečnost nezačíná u kamer a plotů, ale u prevence, vztahů a podpory duševního zdraví. Tento přístup hájí odborníci z organizace SOFA (Society for All), kteří přivítali schválení vládního programu Bezpečné dětství. Program reaguje na alarmující nárůst násilí mezi mladými lidmi. Za poslední dobu totiž vzrostl o 26 procent počet dětí stíhaných za násilnou trestnou činnost a o 40 procent stoupl počet dětských sebevražd.

„Tato čísla potvrzují, že potřebujeme systémovou změnu,“ říká Lenka Felcmanová z organizace SOFA. Podle ní nestačí bezpečnostní opatření jako kamery nebo bezpečnostní rámy. Řešením je naopak prevence postavená na budování kvalitních vztahů, socio-emočním učení a včasné identifikaci rizikových situací.

SOFA se dlouhodobě věnuje podpoře duševního zdraví a prevenci násilí ve školách. Nedávno v Praze pořádala konferenci ve spolupráci s mezinárodní platformou SMHILE (School Mental Health International Leadership Exchange), která sdružuje experty z USA, Kanady a dalších zemí. Výstupy konference potvrdily, že prevence násilí je nejúčinnější tam, kde školy systematicky pracují na zlepšování vztahů a socio-emočních dovedností žáků.

„Země s nízkým výskytem školního násilí investují především do preventivních programů a podpory duševního zdraví,“ vysvětluje Felcmanová. Odborníci doporučují zavést systém víceúrovňové podpory (MTSS), který kombinuje univerzální prevenci, cílenou podporu pro rizikové skupiny a intenzivní individuální intervence.

Návratnost investic

Vládní program zahrnuje klíčová opatření, jako je posílení školní psychologické péče, práce s emocemi nebo vznik mobilních týmů duševního zdraví. SOFA také nabízí svou expertizu při implementaci těchto opatření a spolupráci se zahraničními odborníky, kteří mají zkušenosti s podobnými programy.

„Investice do prevence se vyplatí – každá vložená koruna ušetří až šest korun na nákladech spojených s řešením následků,“ zdůrazňuje Felcmanová. Dodává, že školy, které se zaměřují na podporu duševního zdraví, dosahují lepších výsledků a vyšší spokojenosti žáků i pedagogů.

Podle odborníků by se školní bezpečnost měla definovat nejen jako absence násilí, ale jako prostředí, kde se děti cítí přijaté a podporované.

^{Zdroj: TZ SOFA}