Výsledky českých žáků nejsou vůbec špatné. V matematické i čtenářské gramotnosti se drží nad evropským průměrem, v digitální gramotnosti patří dokonce k nejlepším v Evropě. Přesto české školství dál bojuje s nedostatkem financí, nízkou prestiží učitelské profese a zhoršujícím se duševním zdravím dětí. Zatímco se Česká republika v mezinárodních žebříčcích posouvá nahoru, atmosféra uvnitř škol zůstává napjatá a nerovnováha mezi výkonem a psychickou pohodou žáků se prohlubuje.

Podle nejnovějšího Indexu prosperity Česka si země v oblasti vzdělávání a výzkumu meziročně polepšila ze čtrnáctého na dvanácté místo v rámci Evropské unie. Je to paradoxní úspěch, protože financování se opět snížilo. Podíl výdajů na vzdělávání k hrubému domácímu produktu klesl z 4,7 na 4,5 procenta, tedy pod průměr Unie. „Je to skvělý výsledek, když si uvědomíme, že až do roku 2019 bylo české školství dvě dekády extrémně podfinancované a učitelské platy patřily k nejnižším v rámci zemí OECD,“ říká ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI.

Mezinárodní testování PISA z roku 2022 ukázalo, že výkony patnáctiletých žáků po celém světě prudce klesly. Výjimkou zůstalo jen několik asijských zemí v čele se Singapurem, Japonskem a Koreou. Českým žákům se sice nedařilo tak dobře jako dříve, jejich výsledek v matematice byl nejhorší od roku 2003, přesto se udrželi nad průměrem zemí OECD, a to nejen v matematice, ale i v čtenářské, přírodovědné a finanční gramotnosti. Odborníci mluví o menším propadu, který nelze srovnávat s dramatickým zhoršením například v Německu nebo Finsku, jež bývá považováno za vzdělávací vzor.

Dobrou zprávou je, že čeští žáci patří k evropské špičce v digitálních dovednostech. Mezinárodní šetření ICILS z roku 2023 ukázalo, že osmáci z Česka dopadli nejlépe ze všech evropských zemí, ve světovém srovnání je překonali pouze Korejci. Testy zkoumaly, jak se žáci orientují v e-mailové komunikaci, jak umějí upravovat obrázky, vytvářet prezentace nebo vyhledávat relevantní informace na internetu. Důvodem úspěchu je podle odborníků především fakt, že české děti tráví s mobilním telefonem více času než jejich vrstevníci jinde v Evropě.

Kde naopak Česko zaostává, jsou sociálně-emoční dovednosti. Testy PISA ukazují, že čeští žáci jsou v oblastech, jako je trpělivost, vytrvalost, schopnost spolupráce, ovládání emocí nebo odolnost vůči stresu, pod průměrem zemí OECD. „To je varovné. Právě tyto schopnosti totiž výrazně ovlivňují úspěšnost dětí nejen při studiu, ale i v běžném životě,“ upozorňuje Münich.

S tím souvisí i rostoucí výskyt šikany a psychických potíží. Podle dat z testování PISA z roku 2018 uvedl každý třetí český žák, že je vystaven nevhodnému chování spolužáků alespoň několikrát měsíčně, zatímco průměr v zemích OECD činí 23 procent. Se vzestupem sociálních sítí se navíc zvyšuje i výskyt kyberšikany. Průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobilem a organizací In Iustitia ukázal, že s některou z jejích forem se v posledním roce setkalo 85 procent mladých Čechů ve věku 11 až 21 let a dvě třetiny z nich se dokonce staly samy obětí.

Data o duševním zdraví mládeže vypovídají o podobném trendu. Podle výzkumu Agentury Evropské unie pro drogy se cítí v pohodě pouze 46 procent českých adolescentů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě, hned po Ukrajině, která čelí válce. Ještě závažnější výsledky přinesl první celonárodní monitoring psychického zdraví žáků devátých tříd, který v roce 2024 provedl Národní ústav duševního zdraví. Psychické problémy přiznalo 66 procent dívek a 41 procent chlapců.

Ani v oblasti vysokoškolského vzdělávání není situace příznivá. Mezi mladými lidmi ve věku 25 až 34 let má vysokoškolský diplom pouze třetina, což je jeden z nejnižších podílů v Evropské unii. České univerzity se navíc v mezinárodních žebříčcích pravidelně umisťují až za třetí stovkou. „Těch důvodů je více. Jednak máme stále nízký podíl zahraničních studentů a ještě nižší počet zahraničních vyučujících. Hodnocení v žebříčcích se také často opírá o excelentní vědecké výsledky a publikace v nejlepších časopisech, čímž se Česko pochlubit nemůže,“ vysvětluje Münich. České univerzity podle něj bojují především s jazykovou uzavřeností, zatímco například Nizozemsko nabízí většinu magisterských programů v angličtině a tím přitahuje špičkové akademiky i studenty ze zahraničí.

Určitou útěchou může být, že navzdory nižším investicím do výzkumu a vývoje meziročně přibylo udělených patentů. Zatímco v předešlém roce připadalo na milion obyvatel 103 patentů, letos už 126. Česko se tak posunulo na patnáctou příčku v rámci Evropské unie. Na prvním místě zůstává Lucembursko.

Zdroje: Hospodářské noviny