Počet kvalifikovaných učitelů ve školách v celé republice v posledních šesti letech rázně klesá. Zatímco v roce 2019 mělo potřebné vzdělání 93,4 % pedagogů, letos je to už jen 89,6 %. V přepočtu na úvazky tak dnes více než 11 700 učitelů učí bez potřebné kvalifikace. Vyplývá to z aktuálního šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, do něhož se zapojilo téměř devět tisíc škol všech stupňů.

Nejkritičtější situace panuje v Praze a Středočeském kraji, kde chybí kvalifikace více než každému šestému učiteli. Ve Středočeském kraji dosahuje podíl nekvalifikovaných pedagogů až 17,3 %, v hlavním městě pak 16,6 %. Znepokojivá je i skutečnost, že téměř 9 % těchto učitelů podle průzkumu vůbec neusiluje o doplnění vzdělání. Na opačné straně žebříčku stojí například Zlínský kraj, kde chybí kvalifikace jen pěti procentům pedagogů.

„Kvalifikovaní učitelé chybí prakticky ve všech aprobacích, a to včetně těch klíčových, jako je fyzika, informatika nebo matematika,“ upozornil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jako jeden z hlavních důvodů zmiňuje vysoký počet malých škol, které mají ztížené podmínky pro personální zajištění výuky.

Situaci navíc zhoršuje stárnutí učitelského sboru. Průměrný věk učitelů se za posledních šest let zvýšil z 47,2 na 47,4 roku. Nejstarší pedagogický sbor mají školy v Karlovarském kraji, průměrně 49,1 roku. Téměř třetina tamních učitelů je ve věku 55 až 64 let, zatímco mladších 34 let je jen 13 %. Nejmladší učitele má naopak Jihomoravský kraj, kde je průměrný věk 46,6 roku a každý pátý učitel je mladší 34 let.

Ministerstvo školství plánuje využít data z průzkumu i pro další systémové kroky. V přípravě je například přesnější predikce poptávky po jednotlivých typech aprobací. „Už v nadcházejícím semestru se pedagogické fakulty otevřou zhruba o pět procent více studentům. Chceme tím částečně reagovat na nedostatek učitelů v klíčových oborech,“ uvedl ministr Bek.

Podle něj nás navíc čekají výrazné regionální rozdíly. Zatímco v některých částech republiky, zejména na venkově, počet dětí ve školách klesá, ve městech a jejich okolí poroste. S tím souvisí i potřeba pružně reagovat na změny v dostupnosti vzdělávání.

Ministerstvo zároveň plánuje, že pokud Senát schválí připravovanou velkou školskou novelu, data z průzkumu pomohou i při nastavení finanční podpory pro tzv. indexované školy – tedy ty, které vzdělávají děti v náročnějších podmínkách.

Problém s kvalifikací pedagogů je dlouhodobý a systémový. Nejde přitom jen o pouhé formální vzdělání, jeho nedostatek může výrazně ovlivnit kvalitu výuky a vzdělávací šance dětí. Pokud má české školství skutečně naplnit svou roli a nabídnout kvalitní vzdělání všem, je nezbytné přilákat do něj více motivovaných a kvalifikovaných učitelů. A zároveň zajistit, aby v systému dlouhodobě zůstávali.

Zdroj: MŠMT