Podnikání při studiu už nepatří jen pár odvážným nadšencům. Stále více mladých lidí si zakládá živnost už během studijních let a získává první zakázky, klienty i praktické zkušenosti. Tento model je pro mladé lidi atraktivní především kvůli velké míře flexibility. Současně však přichází setkání s pravidly, která jsou stejně důležitá jako dobré portfolio.

Založit si živnost dnes trvá spíše minuty než týdny. Studenti si volí nejčastěji takzvanou volnou živnost, která zahrnuje širokou škálu činností od programování a grafiky po doučování či fotografii. Registrace probíhá na úřadě nebo online přes Portál občana nebo datovou stránku. Po vyplnění jednotného registračního formuláře (JRF) je student veden jako podnikající fyzická osoba.

V ten moment se mění zaběhnutý režim brigádníka. Mladý člověk už nemá zaměstnavatele, který by za něj řešil odvody, smlouvy nebo odpovědnost. Přechází do role, kde si tempo práce určuje sám a kde je úspěch spojený s vlastní iniciativou.

„Nejtěžší nebylo založit živnost, ale uvědomit si, že mám povinnosti, které nikdo jiný neudělá za mě,“ shrnuje zkušenost Adam, student, který se věnuje tvorbě webů.

Povinnosti, které je dobré nepodcenit

Rostoucí počet zakázek a první faktury jsou motivující, přesto s sebou nesou i méně atraktivní, avšak nezbytnou část podnikání. Každý student-podnikatel podává daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a sociální správu. V prvním roce často nemusí platit minimální zálohy na pojištění, pokud jsou výdělky nízké, nicméně povinnost dokumenty odevzdat trvá. Přehled povinností i výše minimálních odvodů pro letošní rok najdete v podrobném průvodci zde.

Zní to jednoduše, ale realita bývá pro začátečníky překvapivá. Vyúčtování příjmů, uchovávání dokladů, nastavení fakturace a první setkání s daňovým formulářem jsou situace, které vyžadují pečlivost. Řada studentů proto sahá po online nástrojích nebo radě zkušenějších.

Studentka marketingu Klára popisuje: „První rok jsem měla pocit, že papírování je složitější než samotná práce. Postupně jsem ale našla systém a dnes je to pro mě rutina stejně jako plánování kampaně.“

Když „volná noha“ není tak úplně volná

Ne každý studentský přivýdělek na živnost ale skutečně představuje podnikání. Stále častěji se mluví o takzvaném švarcsystému. To je situace, kdy člověk formálně vystupuje jako živnostník, ve skutečnosti však pracuje jako zaměstnanec. Chodí do kanceláře, používá firemní vybavení, řídí se pokyny nadřízených a pracuje v pravidelných směnách. Na papíře dodavatel, ve skutečnosti zaměstnanec bez dovolené, nemocenské nebo jistoty výplaty.

U studentů je to běžné třeba v marketingu, grafice nebo kurýrních službách. Mnohdy dobrovolně, protože platba na fakturu znamená vyšší odměnu. Jenže když přijde nemoc, dopravní nehoda nebo zpožděná platba, člověk najednou zjistí, že stát ani firma ho nechrání.

Zdroj: iDoklad, Fakturoid, Zákon o živnostenském podnikání