Rozdíly v nástupních mzdách čerstvých absolventů mohou dosahovat i patnácti tisíc korun. Vyplývá to z dat portálu Platy.cz, která jsme doplnili statistikami o přijímacím řízení na českých vysokých školách. Ukazuje se, že obory s nejvyššími platy zároveň patří mezi ty, kam je nejtěžší se dostat.
Čísla se vztahují k samotné pracovní pozici, nikoli k odvětví firmy. Pokud tedy IT společnost zaměstná čerstvého účetního, jeho plat spadá do ekonomického oboru. Absolventem je v této statistice člověk ve věku 18–26 let s maximálně roční praxí.
Na prestižní IT fakulty se rozhodně nehlásí jen tak pro zábavu. Na Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně se loni dostalo méně než 50 procent uchazečů. Ještě nižší byla úspěšnost na Fakultě informačních technologií ČVUT, kde z 1309 přihlášených přijali 549.
Podobně rozdílná je situace na VŠE v Praze. Zatímco na Fakultu financí a účetnictví se dostalo asi 65 procent kandidátů, na Národohospodářské fakultě prošlo přijímačkami téměř 90 procent. Elektrotechnické a strojní fakulty jsou v průměru dostupnější – v Plzni vzali dvě třetiny uchazečů, v Liberci téměř všechny.
O marketing je tradičně velký zájem. Fakulta multimediálních komunikací UTB ve Zlíně přijala jen 23 procent uchazečů. Podobně přísná je Filozofická fakulta UK v Praze, kde na obor andragogika a personální řízení prošla zhruba čtvrtina přihlášených.
Na stavebních fakultách je situace odlišná, zatímco na ČVUT v Praze vzali 80 procent zájemců, v Ostravě prakticky každého. Naopak zdravotnictví je obor s vysokou společenskou hodnotou, ale nízkou úspěšností přijímaček a na 1. lékařské fakultě UK uspělo jen 24 procent uchazečů, v Hradci Králové kolem třetiny.
Na opačném konci žebříčku jsou profese, bez kterých se společnost neobejde, ale finančně zůstávají podprůměrné.
Ani v tomto případě ale není cesta ke studiu jednoduchá. Na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci se loni dostalo jen 27 procent uchazečů. Na Ostravské univerzitě šlo o zhruba třetinu, v Hradci Králové přes 40 procent.