Druhé kolo přijímacího řízení na střední školy právě odstartovalo a podle aktuálních dat organizace Cermat nabízí celkem 24 431 volných míst. Z toho naprostou většinu, tedy 24 159, tvoří čtyřleté a kratší obory, které pokrývají jak maturitní, tak výuční cesty. Uchazeči mají možnost podat až pět přihlášek a využít tak druhou šanci, pokud se v prvním kole na střední školu nedostali, vzdali se přijetí, nebo se vůbec nepřihlásili.

Přihlašování probíhá elektronicky přes systém DiPSy, a to až do 26. května. Uchazeči si mohou zvolit tři obory bez talentové zkoušky a dva s talentovou zkouškou. Na rozdíl od prvního kola se zde neurčuje pořadí škol, a rozhodují tak výhradně kritéria konkrétních institucí. Školní a talentové zkoušky proběhnou mezi 9. a 12. červnem, výsledky budou známé 24. června.

Největší počet volných míst je k dispozici v oborech zakončených výučním listem (9 930), ale silná je i nabídka maturitních oborů typu M, tedy úplného středního odborného vzdělání (6 936 míst), čtyřletých gymnázií (2 092) a lyceí (1 329). Tradičně silné zastoupení mají také obory kuchař-číšník, podnikání a informační technologie. Třetinu celkové nabídky tvoří technické a řemeslné směry.

Z celostátní nabídky připadá přibližně 71 % míst na veřejné a státní školy, které dominují ve většině krajů – výjimkou je Praha. V hlavním městě zajišťují soukromé školy až 72 % všech volných kapacit, tedy 2 672 míst. Veřejné školy v Praze nabízejí pouze 977 míst, církevní pak 51. Na opačné straně spektra je Liberecký kraj, kde veřejné školy pokrývají téměř 95 % nabídky.

Praha letos drží nejvyšší počet volných míst ve čtyřletých a kratších oborech (3 700), následují Středočeský (2 772), Moravskoslezský (2 655) a Jihomoravský kraj (2 473). Na opačném konci jsou kromě Libereckého kraje (449 míst) také Karlovarský (570) či Pardubický kraj (695).

Druhé kolo přijímaček tak nabízí prostor nejen pro ty, kteří se chtějí dostat na školu v další šanci, ale také pro hlubší zamyšlení nad tím, jak nastavený systém reaguje na skutečné potřeby uchazečů – a kde začíná a končí role státu, veřejného sektoru a soukromých škol ve vzdělávání.

Zdroj: MŠMT