Dům zahraniční spolupráce (DZS) vyhlásil výzvu pro podávání žádostí do programů Erasmus+ a Evropského sboru solidarity na rok 2026. Školy, vzdělávací instituce i neziskové organizace tak mohou pokračovat v projektech, které jim umožňují vyjíždět do zahraničí nebo spolupracovat s partnery z dalších zemí. Rozpočet obou programů zůstává beze změn, přesto zájem českých organizací dál postupně roste.

Dům zahraniční spolupráce (DZS), který program Erasmus+ v Česku spravuje, zveřejnil termíny pro podávání žádostí. Ty připadají v příštím roce na konec února a začátek března, což dává školám i organizacím několik měsíců na to, aby si promyslely, co chtějí v příštím roce uskutečnit. Český rozpočet zůstává těsně pod hranicí 103 milionů eur a podle DZS to znamená, že instituce mohou projekty plánovat bez obav z náhlých škrtů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dům zahraniční spolupráce (@dzs_cz)

Aby byl vstup do programu co nejsnadnější, připravila agentura sérii webinářů, seminářů a také individuálních konzultací. Mají pomoci jak novým žadatelům, kteří se v systému teprve rozkoukávají, tak těm zkušeným, kteří chtějí svůj projekt posunout na vyšší úroveň.

To, že se rozpočet nemění, má velmi praktický dopad. Školy nemusejí své projekty předělávat podle toho, kolik peněz bude k dispozici. Erasmus+ dál podporuje výjezdy studentů, učňů i pedagogů, ale také mezinárodní partnerství mezi školami, která podporují inovace a rozvoj institucí.

Vedoucí sekce řízení a kvality evropských programů DZS Josef Heriban k situaci říká: „Očekáváme, že tento trend bude pokračovat i v roce 2026. I proto je důležité vést debatu o rozpočtu pro nové programové období, která rozhodne o tom, jaké příležitosti budou mít české organizace a účastníci v dalších letech.“

Jeho slova potvrzuje i dlouhodobý nárůst poptávky. V některých sektorech, například ve školním a odborném vzdělávání, zůstává bez podpory více než polovina kvalitních projektů, a to pouze kvůli nedostatku prostředků.

Za čísly a statistikami se skrývají konkrétní změny ve školách. Například učitelka z menší školy u Brna se po loňské stáži v Nizozemsku vrátila s novými nápady a během pár týdnů se proměnila atmosféra v celé třídě. Začala pracovat více týmově, nechala studenty zkoušet vlastní řešení a sama říkala, že její hodiny působí živěji než dřív.

Kdo může žádat?

Do výzvy se mohou zapojit školy všech stupňů, organizace pracující s mládeží i vzdělávací instituce, které chtějí rozšířit své aktivity do zahraničí. Erasmus+ není klub velkých hráčů. Úspěšné projekty vznikají i na základních školách nebo učilištích, často díky jednomu silnému nápadu a dobrému partnerství.

Stabilní rozpočet pro rok 2026 dává českým organizacím jistotu. Do budoucna však Evropská unie zvažuje výraznější navýšení financí. „V Česku dlouhodobě vidíme, že poptávka po mezinárodních projektech i výjezdech převyšuje nabídku, především ve školním a odborném vzdělávání. Odhadujeme, že ideální by bylo dvojnásobné až trojnásobné navýšení rozpočtu, které by odpovídalo skutečné poptávce a potřebám v oblasti vzdělávání,“ říká ředitel DZS Michal Uhl.

^{Zdroj: DZS}