V Rychlebských horách, jednom z méně známých, ale historicky významných pohraničních regionů severně od Jeseníku, vzniká nová venkovní úniková hra, která má za cíl představit historii těchto míst formou interaktivního zážitku. Tento projekt realizuje nezisková organizace Post Bellum v rámci širší iniciativy „Živá paměť pohraničí“ a jeho financování zajišťuje ministerstvo pro místní rozvoj. Hra má být veřejnosti přístupná již na jaře příštího roku.

Rychlebské hory jsou známé svými přírodními krásami, ale také náročnou historií, která se odráží v osudech místních obyvatel během a po druhé světové válce. Region byl po válce svědkem velkých sociálních a demografických změn, zejména odsunu původního německého obyvatelstva, což vedlo k izolaci oblastí a oslabení vazby místních lidí k tradičním hodnotám a místům jejich domovů. Projekt únikové hry si klade za cíl tuto ztrátu částečně kompenzovat přiblížením konkrétních autentických příběhů, které většinou v běžných učebních materiálech chybí.

Na koncept hry významně přispěly vzpomínky Heleny Křížové, poslední obyvatelky zaniklé vesnice Zálesí na Jesenicku. Její příběh zahrnuje dramatické osudy rodiny během poválečného období, kdy do obce v květnu 1945 vstoupili sovětští vojáci a následně bylo většina německého obyvatelstva odsunuta. Helena vypráví o svém bratrovi Johanovi, který byl ještě v roce 1945 odveden do Wehrmachtu a zanedlouho poté zahynul v sovětském zajetí, přičemž rodina nikdy nezískala přesné informace o jeho konci. Tato svědectví dávají nahlédnout do širších sociálních a historických kontextů, které formovaly podobu českého pohraničí.

Za projektem stojí Paměť národa, která více než deset let sbírá osobní svědectví účastníků válečných konfliktů, obětí totalitních režimů i disidentů. Cílem je využít tato svědectví k vytvoření poutavých a edukativních forem, které by pomohly uchovávat paměť o minulosti a zpřístupnit ji zejména mladým lidem. Úniková hra je jedním z těchto nových přístupů, který kombinuje zážitkovou formu s historickým obsahem.

Plány pořadatelů počítají s rozšířením podobných projektů i do dalších částí Olomouckého a Zlínského kraje. Mezi další zamýšlené oblasti patří také česko-slovenské příhraničí, kde by se zaměřili na méně známé fenomény, například na útěky československých vojáků přes Slovenský štát během druhé světové války. Tyto aktivity by měly posílit kontinuální propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti regionů, které byly historicky významné, ale zároveň často opomíjené.

^{Zdroj: Novinky.cz}

^{Zdroj úvodního obrázku: Miezian/Wikimedia Commons}