Jak události na Ukrajině vysvětlit českým školákům? Jaké má válka politické a historické souvislosti a jakou roli v současnosti hrají ve veřejném mínění dezinformace? To měla za úkol vysvětlit online debata, kterou v pondělí 7. března pořádal Pražský inovační institut ve spolupráci s ministerstvem školství, Prahou a Českou televizí. „Svým dětem říkám, že svět vždy nebyl tak růžový, jak vypadal ještě před čtrnácti dny. Že existují války a spory mezi lidmi a vždy to znamená, že se některým lidem začne dařit výrazně hůře, protože jsou v ohrožení života a že to většinou způsobuje lidské ego, touha ovládnout někoho druhého a způsobuje to bolest,“ řekl na úvod diskuse ministr školství Petr Gazdík. Vysílání bylo určeno pro všechny základní a střední školy v Česku.

Dalšími hosty debaty byli bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, generál Petr Pavel, politický geograf soustředící se na Rusko a Ukrajinu Michael Romancov,  odborník na téma dezinformací a ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous a velitel Ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Richard Smejkal. Debatu moderovala redaktorka ČT Nora Fridrichová.

Pro lepší pochopení války připodobnil generál Petr Pavel dětem tyto konflikty na situacích, které znají ze svého běžného školního života. „Vždy se studentům snažím říkat, že je to podobné, jako v jejich okolí. Tedy, že se vždy najde někdo, kdo je silnější nebo z vyššího ročníku, který má snahu ty ostatní šikanovat a týrat jenom proto, že si na nich chce ukojit svoje ambice. Rusko se dnes ve vztahu k Ukrajině chová úplně stejně,“ uvedl generál Pavel. „Jediné, co Rusku na Ukrajině vadí, je, že se chce sama rozhodovat o tom, jak má vypadat její budoucnost,“ dodal.

Politický geograf Michael Romancov se v rámci diskuse věnoval také vysvětlení tématu suverénního státu, co to znamená, jak vznikla samostatná Česká republika, jak vznikaly samostatné státy po rozpadu Sovětského svazu a kde hledat příčiny současného stavu.

Debatou rezonovalo také aktuální téma dezinformací. Žáci se například zajímali o to, co se děje na české dezinformační scéně po vypnutí některých dezinformačních webů. „Když se budeme bavit o tom, jakým způsobem se válka nejvíce promítla u nás, tak je to samozřejmě v digitálním prostoru. Je nutné poukázat na to, že měla jakýsi předvoj v podobě dezinformací, které se v českém prostoru šíří,“ upozornil Bohumil Kartous. Důkazem je podle něj například častý dotaz diváků na to, jestli současný stav není následkem toho, co se dělo na Ukrajině v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.

Jak mohou běžní lidé pomoci, aby se pomoc opravdu dostala tam, kde je jí nejvíce potřeba a jakých chyb se naopak vyvarovat? Zástupce Českého červeného kříže Richarda Smejkala doporučil v současnosti zaměřit pomoc na území ČR a cílit na lokální sbírky ověřených institucí. Pomoci podle něj mohou i třeba studenti zdravotnických škol. „Každá pomoc, třeba nějakou specializací, že člověk studuje nějaký obor, se dá zužitkovat. Určitě není rozumné se vydat na vlastní pěst na Ukrajinu pomáhat. To vyžaduje přípravu. Ale byl-li bych studentem zdravotnického oboru, je několik možností, jak pomoci. Jako Červený kříž máme vyhlášenou sbírku zdravotnického materiálu, kterou jednou týdně svážíme. Pro nás je náročné provádět tiráž tohoto materiálu. Tam mohou nabídnout pomoc třeba studenti zdravotnických oborů,“ doporučil Smejkal.

Ministr školství Petr Gazdík v debatě také zveřejnil stránky ministerstva školství, na kterých mohou rodiče i pedagogové najít veškeré informace týkající se války na Ukrajině. V České republice byla také v pondělí 7. března otevřena první jednotřídka pro ukrajinské děti, a to na 1. Slovanském gymnáziu v Masné ulici. Další třídy budou následovat.

Celou debatu si můžete ze záznamu pustit zde: