Venkovní učení už není jen exotický experiment, ale téma, které stále víc hýbe předškolním vzděláváním. Na setkání programu Proměny zahrad od Nadace Karel Komárek Family Foundation se v listopadu potkali pedagogové, architekti, zástupci škol i státní správy, aby společně hledali nové směry, jak využít zahradu jako plnohodnotný vzdělávací prostor. Summit ukázal nejen to, kam se venkovní pedagogika posouvá, ale i to, jak může ovlivnit běžné fungování školek, včetně těch pražských.

Program pomáhá školám postupně měnit běžné venkovní plochy v učebny pod širým nebem. Nadace sama připomíná, že první zahradu pomohla proměnit už v roce 2010 a od té doby vzniklo dvaadvacet nových školních zahrad. Letošní listopadový summit otevřel diskusi o tom, jak venkovní pedagogiku posunout dál, a věnoval se i tomu, jak má vypadat zahrada, která děti nejen baví, ale skutečně je rozvíjí.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF) (@komarek_foundation)

Dopolední část programu nabídla pohled na to, jak vzniká promyšlená školní zahrada. Architekt Matěj Hájek připomněl, že přírodní herní prvky umožňují dětem zažít přiměřené riziko, které považuje za zásadní pro jejich rozvoj. Účastníci se také dozvěděli informace o tvorbě takzvaných standardů, tedy manuálu pro mateřské školy a jejich zřizovatele. Odpoledne patřilo konkrétním příběhům. Ředitelka Martina Čermáková z MŠ Mnichovice popsala cestu od nápadu k fungující lesní třídě. Jitka Hrazděrová z ostravské MŠ Vincence Makovského sdílela, jak jejich zahrada přitáhla komunitu a přirozeně propojila děti, rodiče i sousedy.

Proč to dává smysl právě teď?

Vzdělávání v přírodě reaguje na potřebu dětí zažívat víc pohybu, volnosti a kontaktu s reálným prostředím. Program proto zdůrazňuje roli zahrady jako plnohodnotné součásti výuky, ne jako doplňku. Učitelé i školy jsou podle zástupců ministerstva školství připraveni venkovní výuku zavádět.

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je naším klíčovým partnerem při prosazování systémových změn, které souvisejí s proměnou vnímání role školní zahrady z pouhého prostoru pro hru v plnohodnotný vzdělávací prostor,“ říká Ivana Procházková, programová manažerka Nadace KKFF..

V praxi může zahrada fungovat jako prostor plný přírodních zákoutí, kde děti objevují kameny, větve, listí, pozorují hmyz nebo si jen tak hrají ve stínu stromů. Například ve Fakultní mateřské škole Arabská v Praze 6 děti pracují s volně dostupnými přírodními materiály, které nabízejí jiný typ hry než klasické plastové prvky.

Pražské školky, které plánují úpravu zahrad, tak mohou počítat s tím, že proměna neznamená jen nové houpačky. Součástí mohou být kamenné schody, klidová zákoutí, badatelské koutky i metodická podpora pro učitele, aby se výuka přirozeně přesunula ven.

Výzvy i příležitosti

Proměna zahrady stojí nejen na dobrém nápadu, ale i na financích a motivaci. Další výzvou je dlouhodobá udržitelnost. Zahrada musí být nejen krásná, ale i funkční, udržitelná a pedagogicky využívaná. Program proto podporuje školy také v metodické přípravě a sdílení zkušeností.

^{Zdroj: Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF), Peníze.cz}

^{Zdroj úvodního obrázku: Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF)}