České školství stojí před zásadní zkouškou, jelikožv příštím roce bude hospodařit s o 16 miliard korun menším rozpočtem než doposud. Tato změna se dotkne všech typů škol, od mateřských až po vysoké, a znamená, že stát přestane přímo financovat nepedagogické pracovníky, jako jsou školníci, hospodářky nebo kuchařky. Tyto náklady nově ponesou obce a kraje, které na to sice dostanou větší podíl z vybraných daní, ale v praxi bude mít řada škol k dispozici méně prostředků než dosud.

Řada ředitelů škol a pedagogů se obává, že nové nastavení povede ke komplikacím zejména v menších a venkovských školách. Tam často finance nevystačí nejen na rekonstrukce či nové pomůcky, ale ani na zajištění základního provozu. Obavy se týkají třeba poklesu platů nebo nemožnosti zaměstnávat potřebné školní psychology, asistenty i další podpůrné profese, které byly v posledních letech považovány za klíčové pro inkluzi a kvalitu vzdělávání.

Výrazné obavy mají i vysoké školy. Ty už dnes upozorňují, že s nižším rozpočtem budou mít problém konkurovat zahraničním univerzitám, například při získávání a udržení kvalitních vědců, pedagogů nebo v rozvoji moderní výuky a nových studijních programů. Snížený rozpočet může studentům přinést i horší podmínky, jako například méně stipendií, omezený rozvoj služeb pro duševní zdraví nebo nedostatek prostředků na zlepšování kolejí a menz.

Celá situace vyvolává diskusi mezi odborníky, odboráři, ale i politiky. Někteří upozorňují, že přenesení odpovědnosti z centra na kraje a obce by mohlo vést k větší nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Tam, kde jsou místní rozpočty silnější, se možná podaří výpadek státních peněz nahradit. Jinde by ale děti mohly doplácet na to, kde žijí, což by mohlo prohloubit rozdíly mezi regiony.

Samotné ministerstvo školství argumentuje tím, že část peněz bude zajištěna novým přerozdělením prostředků a snížený rozpočet je v souladu se současným stavem veřejných financí. Experti ale připomínají, že v době, kdy svět i ekonomika kladou na vzdělávací systém stále větší nároky, by šetření na školách mohlo znamenat krok zpět.

Zásadní otázka nyní zní, zda se školy, pedagogové a studenti dokážou s touto situací vyrovnat a udrží kvalitu českého vzdělávání na úrovni, na jakou byli zvyklí v posledních letech. Vývoj v příštím roce tak ukáže, jak hluboké budou dopady rozpočtových škrtů a jestli se podaří zabránit zhoršení podmínek pro práci učitelů a vzdělání dětí po celé republice.

_{Zdroje:
Novinky.cz
x.com}