Přestaňme se vymlouvat… to byl podtitul desátého ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se v minulém týdnu uskutečnila v pražském Centru současného umění DOX. Tématem konference byla budoucnost vzdělávání v měnícím se světě. Hlavním hostem konference byla ředitelka Evropské asociace ředitelů škol (ESHA) Petra van Haren. Ta mimo jiné uvedla, že největšími výzvami současnosti jsou chudoba, migrace, nebo klimatické otázky. Ředitelům by také doporučila sdílet své poznatky navzájem a učit se od sebe. Její příspěvek najdete na konci článku.

Konferenci Úspěch pro každého žáka odstartoval úvodním slovem ministr školství Petr Gazdík. Ministr, pod jehož záštitou se celá akce konala, se věnoval připravovaným změnám v českém školství, právě probíhající revizi rámcového vzdělávacího programu (RVP) nebo novele zákona o pedagogických pracovnících. Změny podle něj často brzdí spory o detaily. “Pokud chceme úspěch pro každého žáka, přestaňme trvat na malichernostech. Nediskutujme o tom, co již bylo vydiskutováno. Pojďme věci posunout, nezdržujme se a vycházejme z dat,” řekl ministr během jeho úvodního projevu.

Dalším hostem, který vystoupil hned po ministru školství Petru Gazdíkovi byl Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN pro ČR. Ten zmínil hlavně důležitost změn v souvislosti s řadou globálních krizí včetně krize klimatické. “Potřebujeme jednat společně, v národním i globálním zájmu. Musíme urychleně změnit priority a uzavřít novou společenskou smlouvu o vzdělávání,” připomněl v souvislosti s řadou krizí, kterým čelí a bude čelit lidstvo v budoucnosti s tím, že “v řešení klimatu i jiných velkých problémů přetrvává paradox, víme o nich, umíme je pojmenovat, víme, že je nutné je řešit, ale jen o tom mluvíme.” 

Příležitost promluvit na konferenci dostali také tři studenti. Těm moderátor konference David Klimeš položil otázku, jak si představují svou budoucnost. Každý nabídl jiný úhel pohledu na výzvy, které před společností (a vzdělávacím systémem) do budoucna stojí. “Bude to těžký úkol a já nevidím, že bychom měli vůli ho řešit. Neděláme konkrétní kroky, přitom jsou to rozhodnutí na generace dopředu, budou se týkat nejen mne, ale i mé rodiny. Není to jen sucho, ale opravdu extrémní jevy. Za nás nyní musí rozhodnout někdo jiný, ale my to budeme muset žít, až my budeme v rozhodovacích pozicích, tak už bude pozdě,” řekla Klára Běličková z Fridays for future. Stipendistka ROMEA Vanesa Harvanová mluvila o předsudcích a jejich vlivu na motivaci a Jakub Lhota, člen Středoškolského sněmu hl. města Prahy, o motivaci mladých lidí podílet se na rozhodování o tom, co se jich dotýká.

Následně si vzali slovo Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, a generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. Mluvili o své vizi druhé ekonomické transformace a o potřebě posilovat v české ekonomice ty oblasti, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu, výzkum a vývoj a obchod a marketing. Radek Špicar poznamenal, že v ekonomika se bez vzdělávání neobejde, že ale zároveň nedokáže tak jako dříve vzdělávacímu systému říci, “kolik svářečů nebo konstruktérů spalovacích modelů bude za pět let potřebovat… Neexistuje dobře připravený žák, jen žák otevřený změnám, který se jich nebojí.” Vzdělávání oba pánové označili za jeden z pilířů prosperující ekonomiky. “Jde o kontinuální vzdělávání, neustálé učení se novým věcem. Reskilling je už nyní přirozenou součástí našeho světa, protože nevíme, co nás čeká zítra,” řekl Tomáš Solomon.

Petra Skalická z Člověk v tísni v příspěvku věnovaném potřebě hluboké změny ve vzdělávání v souvislosti s klimatickou změnou připomněla zprávu UNESCO, podle které nám současná podoba vzdělávání nepomohla zlepšit svět, ale naopak přispěla k některým dnešním nedostatkům. Petr Daniš, ředitel vzdělávacího centra Tereza a předseda sítě středisek ekologické výchovy Pavučina, pak dal do souvislosti potřebu principiální změny a diskusi kolem probíhající revizí RVP. “Jak bude podporovat statečnost dětí, jak jim pomůže překonat hluboké nerovnosti? Kdy se budou učit, jak stavět udržitelná města a vyvíjet nové technologie? Rozvíjet imaginaci? To jsou otázky, které bychom si měli klást – ne jak rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející nebo kolik hodin věnujeme jednotlivým předmětům.”

Karina Hoření ze STEM připomněla i v souvislosti s válkou na Ukrajině potřebu společenské soudržnosti a na aktuálních datech ukázala, proč bychom ji neměli brát jako samozřejmost. V jejím budování škola hraje důležitou roli. “Škola je jedno z málo míst, kde se všechny sociální skupiny setkávají. Pokud něco funguje v překonávání příkopů, je to, když lidé opravdu vidí, jaké je to žít v jiné sociální bublině,” poznamenala Karina Hoření. Navázal na ni sociolog Daniel Prokop (PAQ Research) na datech ukázal, do jaké míry ekonomický status rodiny ovlivňuje školní úspěšnost dítěte, na výsledcích projektu mapavzdelavani.cz ale poukázal i na to, že školství tento handicap může stejně dobře potlačovat, jako prohlubovat. “Neúspěšnost ve vzdělávání je mikroregionální problém. Narativ, podle kterého jde o problém Karlovarského nebo Ústeckého kraje hodně zjednodušuje,” řekl Daniel Prokop.
Na závěr nabitého dopoledne vyslechli účastníci konference inspirativní projev ředitelky Evropské asociace ředitelů škol (ESHA) Petry van Haren, která se věnovala výzvám, jimž čelí vedení škol. “Klíčem je osobní rozvoj ředitele školy. Můžete se pokusit proměnit vzdělávání, ale pokud skutečně chcete vzdělávání změnit, nejlepší je začít osobním rozvojem ředitele školy. Znamená to, že ředitelé budou čekat, než jim v dalším rozvoji pomůže nějaký vláda nebo stát? Ne, tak se to nedělá. Nastává změna paradigmatu v tom smyslu, že vy sami jste odpovědní za svůj osobní rozvoj. A jak na to? Začít je velmi jednoduché, protože se učíte při každodenní práci,” řekla Petra van Haren.

Součástí programu konference byly tematické diskusní, které se věnovaly třem důležitým otázkám současného školství:

  • Jak reagovat na nerovnosti ve vzdělávání a jak na jejich řešení spolupracovat
  • Jak rozvíjet klíčové kompetence pro budoucnost a jak by se to mělo promítnout do revize vzdělávacích cílů a RVP
  • Jak na rozvoj pedagogického leadershipu ve školství a jak by se to mělo promítnout do připravovaného středního článku