Nové analýzy šetření PISA ukazují, že socioekonomické zázemí stále výrazně ovlivňuje školní výsledky. Děti z méně podnětného prostředí mívají slabší podporu doma, nižší sebedůvěru a často i horší podmínky ve škole. Přesto se objevuje prvek, který dokáže část těchto rozdílů zmírnit. Je jím tvůrčí myšlení, které může žákům otevřít cestu k úspěchu i tam, kde tradiční výuka nestačí.

PISA dlouhodobě potvrzuje, že děti z horšího zázemí dosahují nižších výsledků ve čtení i matematice. Jejich výkon ovlivňuje podpora rodičů, dostupnost podnětů a také kvalita školy. Mimoto, rozdíly jsou patrné napříč regiony. Některé kraje se potýkají s nedostatkem učitelů a s nestabilními týmy, což komplikuje práci škol a prohlubuje odstup mezi žáky.

Nerovnosti se ale objevují i ve velkých městech. Třeba v Praze nebo ve Středočeském kraji vznikají rozdíly podle toho, jak se mění skladba obyvatel a jak se školy od sebe postupně vzdalují.

Průzkum PISA se poprvé zaměřil také na tvůrčí myšlení a jeho zjištění jsou povzbudivá. Ukazují, že kreativita dokáže částečně kompenzovat nevýhody, které děti přinášejí z domova. Zvídavost, nápaditost a schopnost hledat nové cesty pomáhají žákům lépe se orientovat ve výuce a zvládat úkoly i v situacích, kdy jim chybí domácí podpora.

Pro děti, které nemají k dispozici širokou škálu podnětů, může být tvořivost klíčem k tomu, jak objevit vlastní silné stránky. Výhoda je v tom, že kreativita se dá rozvíjet přímo ve škole a nevyžaduje rozdílné startovní podmínky.

Školy potřebují podporu, aby mohly rozvíjet talent

O tom, jak tvořivost ve škole posílit, diskutovali odborníci na panelu pořádaném v rámci projektu IPs DATA. Jedním z nástrojů, který by měl pomoci, je indexové financování, které má posílit školy, které pracují v náročnějších podmínkách. Pokud získají více prostředků, mohou nabídnout stabilnější prostředí i pestřejší výuku.

Kreativní přístup však neznamená jen výtvarné aktivity. Jde o úkoly, které dávají prostor myšlenkám, hře a hledání originálních řešení. Učitelé díky nim mohou objevovat talent žáků, kteří se v běžné výuce často neprosadí. A děti získají pocit, že mají co nabídnout. „Když jsem zadala žákům, aby navrhli vlastní způsob, jak vysvětlit novou látku spolužákovi, byla jsem překvapená. Jeden ze slabších žáků přišel s originálními mnemotechnickými pomůckami, že je pak převzala celá třída,“ říká učitelka Klára.

^{Zdroj: MŠMT}