Žáci 4. tříd základních škol, ve kterých učí matematiku Hejného metodou, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat mezinárodního výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Děti jsou podle studie navíc schopné vyřešit i úlohy, které kromě znalostí vyžadují i schopnost kriticky přemýšlet. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny.

Šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) je mezinárodní srovnávací studie žáků, které ve čtyřletých cyklech zjišťuje úroveň vědomostí a dovedností žáků v matematice a v přírodních vědách. Šetření TIMSS se zaměřuje na znalosti, dovednosti a postoje dětí ve čtvrté a osmé třídě.

Hlavní zjištění z analýzy výzkumu z let 2015 a 2019:

Analýzy dat z mezinárodního výzkumu TIMSS ukázaly, že žáci vyučovaní v matematice podle Hejného metody mají celkově lepší výsledky v matematice než ostatní děti. „Ukázalo se, že děti vyučované Hejného metodou navíc lépe zvládají řešení náročnějších úloh, které vyžadují používání matematických znalostí a dovedností v novém kontextu a uvažování, aniž by však zaostávaly v prokazování znalostí,“ říká vedoucí výzkumného týmu z Pedagogické fakulty UK David Greger.Projektová manažerka Nadace České spořitelny Klára Rundová k výsledkům analýzy uvádí: „Těší nás, že jsme získali důkazy o tom, že tento progresivní směr výuky matematiky má pozitivní vliv na vzdělávací výsledky českých dětí.”Analýza rovněž potvrdila, že oproti roku 2015 se v roce 2019 hlásilo k Hejného metodě matematiky zhruba dvakrát více učitelů. „Překvapilo nás, že pouze polovina z nich používá učebnice autorského kolektivu profesora Hejného. Data ukázala, že žáci ve třídách, kde učitelé používají Hejného učebnice, dosahují lepších výsledků než tam, kde tyto učebnice nepoužívají, ale k Hejného metodě se hlásí,“ podotýká Greger s tím, že předmětem výzkumu byla skupina učitelů hlásících se k výuce dle Hejného metody, ale ostatní učitele nelze jednoduše označit za tradiční. Řada pedagogů se totiž hlásí k jiným alternativním přístupům a inovacím, například k Tvořivé škole.Výzkumníci předpokládali, že děti vyučované Hejného metodou budou mít lepší postoje k matematice než ostatní děti. To však analýza nepotvrdila. Výzkumníci neshledali významné rozdíly ani v sebedůvěře žáků v matematice, ani v její oblibě. Může to být dáno tím, že celkově je oblíbenost školy i vyučovaných předmětů mezi žáky na prvním stupni velmi vysoká. „V tomto zjištění vidím jako učitel Hejného matematiky velkou výzvu. Je potřeba pomoci žákům si zvědomit to, co vše už vlastně umí, a posílit jejich sebedůvěru,” zdůrazňuje vítěz Global Teacher Prize Czech Republic a lektor H-Matu Tomáš Chrobák. Postoje žáků k matematice se výrazně zhoršují na druhém stupni. „Bude tedy užitečné se při příštím šetření TIMSS zaměřit na žáky 8. ročníků a jejich oblibu matematiky,“ upozorňuje David Greger. Podle studie má ve 4. třídě základní školy k matematice velmi pozitivní vztah víc než 60 % žáků, negativní postoj má naopak zhruba pětina z nich.

Kompletní studii TIMSS naleznete na webu Nadace České spořitelny.

Fotografie od uživatele Nothing Ahead ze služby Pexels