Společnost PAQ Research nedávno zveřejnila výsledky svého průzkumu, který se zaměřil na aktuální situaci na českých středních školách. Výsledky ukazují, že současný systém nabízí studentům nepřehlednou škálu oborů, gymnázia zůstávají téměř nedostupná pro děti z méně majetných rodin a kapacity některých oborů neodpovídají skutečné poptávce. Celkově průzkum přináší pět klíčových poznatků, které dávají jasně najevo, že je na českém středoškolském systému co zlepšovat.

Oborů je až moc, většina žáků ale míří jen na pár z nich

V současnosti mohou studenti vybírat ze 231 různých středních oborů. Na první pohled to může působit jako velké plus, jelikož nabídka je rozmanitá a každý by si měl přijít na své. Pravda je ale taková, že zájem o tyto obory není rovnoměrný. Ve skutečnosti totiž dvě třetiny žáků volí jen z nejžádanějších 25 oborů, mezi které patří gymnázia, informatika nebo obchodní akademie. Těch méně populárních oborů, kterých je přes 200, se přitom účastní méně než jedno procento studentů.

Pro žáky může být tak široká nabídka matoucí, často tápou v tom, jaký obor si vybrat, a mnozí začínají taktizovat už při podávání přihlášek. Pro kraje a školy to navíc znamená, že udržování menších oborů je finančně náročné, protože provoz školy a praktická výuka jsou nákladné, přestože se jich účastní jen zlomek žáků.

Gymnázia nejsou pro děti z méně majetných rodin

Další zásadní zjištění ukazuje, že gymnázia nejsou přístupná všem stejně. Výzkum PAQ Research zjistil, že na gymnázium se jako první volbu hlásí jen zhruba deset procent žáků ze sociálně slabších škol, tedy škol, kde děti nemají příliš dobré domácí zázemí. Naopak na školách s vyšším socioekonomickým statusem podává gymnázium jako první volbu každý čtvrtý žák.

Tato nerovnost se promítá i do výsledků: nejlepší žáci z méně majetných škol se na gymnázia hlásí o polovinu méně než jejich vrstevníci z bohatších rodin. Důvodem může být nejen menší podpora a motivace ze strany rodiny, ale také složitá příprava na přijímací zkoušky, která často vyžaduje pomoc zkušených rodičů nebo externích přípravných kurzů, jež jsou pro mnohé rodiny nedostupné.

Velký zájem o gymnázia, ale kapacity jsou limitované

Gymnázia jsou velmi žádaná, ale počet míst je omezený. V mnoha krajích se počet přihlášek téměř rovná počtu volných míst. Například v Libereckém či Olomouckém kraji má gymnázium jako první volbu asi jen šestnáct procent deváťáků, zatímco z průzkumů rodičů vyplývá, že by o všeobecné vzdělání mělo zájem 40 až 50 procent dětí. To ukazuje, že mnozí rodiče i žáci taktizují, protože vědí, že místa na gymnáziích jsou limitovaná a ne všichni uspějí.

Praha nezvýšila kapacity veřejných gymnázií, pomohly jen soukromé školy

Veřejné gymnázia v Praze v posledním roce nezvýšila kapacity ani o jedno místo, a to přesto, že počet žáků, kteří se hlásili na pražské střední školy, stoupl o tisíc. Kapacity se podařilo navýšit jen na soukromých školách, které ale často požadují školné v řádu desítek tisíc korun ročně. To může být překážkou pro rodiny, které si takovou školu nemohou dovolit.

V jiných krajích, například v Moravskoslezském a Plzeňském, naopak veřejné gymnázium svá místa zmenšila. Některá místa dokonce úplně zanikla, například v Novém Jičíně nebo v krajských městech.

Na soukromých gymnáziích stačí nižší výsledky

Další zajímavé zjištění se týká rozdílů v náročnosti přijímacího řízení na veřejné a soukromé gymnázia. Například v Praze musel žák pro přijetí na veřejné gymnázium dosáhnout percentilu 88, což znamená, že musel být lepší než 87 procent svých vrstevníků. Na soukromých gymnáziích stačilo dosáhnout percentilu 67, tedy výrazně nižšího výsledku. Soukromé školy si tak díky školnému regulují zájemce, čímž se zvyšuje šance na přijetí těch, kteří si školné zaplatí.

Zdroj: PAQ research