Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo klíčové výsledky z nejaktuálnější publikace OECD Education at a Glance 2025. Tato každoroční zpráva detailně analyzuje vzdělávací systémy zemí v rámci OECD a jejích partnerů, přičemž letošní ročník se soustředí především na terciární vzdělávání, tedy na vysoké školství.

Česká republika se podle zprávy potýká s nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věkové skupině 25 až 64 let. Jen 27 procent dospělých v ČR má dokončené terciární vzdělání, což je výrazně pod průměrem OECD, který činí 42 procent. Tento deficit představuje potenciální riziko pro konkurenceschopnost české ekonomiky na pracovním trhu v nadcházejících letech.

Nemít titul znamená nižší výdělek

Vzdělání je zároveň silně spojeno s nižší nezaměstnaností a vyššími příjmy. Mladí lidé bez dokončeného středoškolského vzdělání čelí v Česku téměř deseti procentům nezaměstnanosti. U těch, kdo mají středoškolské vzdělání, je tento poměr výrazně nižší – kolem 2,8 procenta. Nejlépe se však na trhu práce uplatňují vysokoškoláci, jejichž nezaměstnanost dosahuje pouhých 2,4 procenta. Absolventi vysokých škol navíc pobírají v průměru o 60 procent vyšší mzdu než středoškolsky vzdělaní pracovníci.

Významnou roli hraje také vzdělání rodičů. Statistika ukazuje, že pokud alespoň jeden z rodičů má terciární vzdělání, je pravděpodobnost, že jeho dítě dosáhne stejného stupně vzdělání, dvakrát vyšší než u dětí rodičů se středoškolským vzděláním.

Genderové rozdíly

Zpráva rovněž upozorňuje na přetrvávající genderové rozdíly v odměňování. Ženy s terciárním vzděláním pobírají v průměru jen 74 procent platu svých mužských vrstevníků, což je méně než celosvětový průměr OECD, který je 77 procent. Tento rozdíl přetrvává napříč všemi úrovněmi vzdělání a představuje výzvu pro rovnost na trhu práce.

Z pohledu demografie navštěvuje vysoké školy v České republice více žen než mužů. Téměř 56 procent nově přijatých studentů tvoří ženy, což je podíl o něco vyšší než průměr zemí OECD, kde ženy představují 54 procent. Většina studentů se orientuje na přírodní a technické obory, které tvoří 23 procent, zatímco byznys, právo a humanitní a společenské vědy jsou zastoupeny shodně z 19 procent.

^{Zdroj: MŠMT}