Březnový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma? se věnoval startující reformě fakult připravujících učitele. Na jeho přípravě se podílely organizace Učitel naživo, Začni učit! a Otevřeno. Diskutující hledali odpověď na otázky, co reforma přinese, jaké změny pocítí děti ve školách a jaké překážky stojí reformě v cestě? Diskuze se zúčastnili Jakub Drbohlav (MŠMT), Jana Fryzelková (Začni učit!), Helena Koldová (děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity), Blanka Vaculík Pravdová (Učitel naživo) a Robert Antonín (děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity). Diskuzi moderoval Daniel Pražák z Otevřena. 

„Reforma pro mě znamená naději. Máme tu naprosto konkrétní kroky, do kterých se pouštíme,“ okomentovala Blanka Vaculík Pravdová z Učitele naživo kroky ministerstva školství a fakult, které jsou naplánovány do roku 2024. Poté se následně stanoví kroky pro další časové období. V těchto měsících zástupci ministerstva navštěvují jednotlivé fakulty vzdělávající učitele a představují reformu širší akademické obci, participace každého ze vzdělavatelů budoucích učitelů je podle panelistů důležitá. Téma reformy se proto diskutuje například i v Komunitě vzdělavatelů budoucích učitelů, která všechny typy vzdělavatelů budoucích učitelů propojuje. Vedení fakult bylo u reformy od jejího samotného začátku, děkani a děkanky se podíleli na její přípravě, která probíhala v uplynulém roce.  

Mluvilo se i o navýšení objemu praxí nebo provázejících učitelích
Děkanka Helena Koldová i děkan Robert Antonín v diskuzi připomněli, že na jejich fakultách se toho již hodně změnilo v rámci nedávných reakreditací učitelských oborů. Jedná se například o navýšení objemu pedagogických praxí. „Naším cílem nyní není tolik prosazovat zvyšování objemu praxí, jako spíše jejich kvalitu. Aby byly dobře reflektované, což souvisí především se záměrem legislativně ukotvit a podpořit pozici provázejícího učitele na praxi,“ vysvětluje Jakub Drbohlav záměry ministerstva. 

Podle Blanky Vaculík Pravdové je neukotvení a absence podpory provázejícího učitele problém, který profesní přípravu učitelů komplikuje. Pokud se dostane do české legislativy, bude to považovat za obrovský úspěch. Je podle ní patrné, že některé fakulty již kroky směrem k lepší přípravě budoucích učitelů podnikají. Nyní je jen potřeba se orientovat na všechny fakulty v republice, aby se větší pozornost věnovala pedagogicko-psychologickým kompetencím, které ve starých akreditacích byly často upozaďovány. Výzva bude ale i zajištění odborníků, kteří mají budoucí učitele připravovat na fakultách. „Máme s tím opravdový problém,“ zdůraznila Helena Koldová, děkanka českobudějovické pedagogické fakulty. Pedagogické fakulty jsou podle ní oproti jiným fakultám značně podfinancované a ačkoliv reforma nabízí finanční řešení u provázejících učitelů (tedy u učitelů, u kterých studenti během studia vykonávají svou praxi), další změna ve financování již v tříletému výhledu není.

Jaké jsou požadavky na absolventy pedagogických fakult?

Pro všechny fakulty připravující učitele bude platit jednotný kompetenční profil absolventa fakulty. Ten má stanovit, jaké učitele v Česku vlastně chceme – přesněji s jakými učitelskými kompetencemi mají absolventi studium opouštět. “Jsou to právě oni, kdo, podle dostupných výzkumů může nejvíce ovlivnit učení dětí,” vysvětluje Jakub Drbohlav. Učitelé, kteří budou v příštích letech do škol nastupovat, musí být lépe připraveni na to, jak dětem poskytnout vzdělání pro toto století. „Reforma přípravy učitelů je také jednou z cest plnění Strategie vzdělávání České republiky 2030+,“ dodává.

Zazněla také připomínka, že by nemělo zůstat jen u proměny vzdělávání budoucích učitelů. „Je potřeba reformu přípravy doplnit o ukotvení adaptačního období a uvádějícího učitele, což podpoří učitele v začátcích. Jinak skvěle připravení učitelé  budou po příchodu do systému ztrácet motivaci a z profese odcházet,” myslí si Jana Fryzelková ze Začni učit!. „Laicky tomu říkám srážka se sborovnou,” doplnil ji v diskuzi Robert Antonín. “I když budeme učitele na fakultách skvěle připravovat, v jeden moment nastoupí do školní sborovny, která je může odradit od toho, aby svou práci dělali jinak, inovativně,“ dodal Antonín. 
Reforma přípravy budoucích učitelů je společnou iniciativou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a fakult připravujících učitele. Zapojeny do ní nejsou tedy jen pedagogické fakulty, kterých je v Česku devět, ale i další filozofické, přírodovědecké a tělesně-výchovné, které u nás učitele připravují také.

V září minulého roku bylo oběma stranami podepsáno memorandum, které je zavazuje k realizaci změn v těchto 6 okruzích:

  • 1. Zavedení kompetenčního profilu a vyhodnocování absolventů podle něj
  • 2. Proměna pedagogické praxe a užší provázání fakult se školní praxí
  • 3. Otevření systému inovacím a novým cestám přípravy učitelů
  • 4. Internacionalizace a otevřenost inspiraci ze zahraničí
  • 5. Podpora zvyšování atraktivity učitelského studia pro kvalitní uchazeče
  • 6. Rozvoj oborových didaktik

Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels