Píšete odbornou práci, nebo si chcete v nějakém tématu udělat jasno? V obou případech jsou potřeba dobré zdroje. Jak se pozná dobrý zdroj a jak se k takovému dostat?

Ne každý zdroj se hodí do odborné práce. Wikipedie se může hodit pro rychlou orientaci, pro další účely je však vždy nutné hledat původní zdroj. Vhodné jsou hlavně primární dokumenty (zákony, statistiky, oficiální zprávy) a odborná literatura (vědecké články, knihy). Dobře poslouží i publikace renomovaných institucí, think-tanků či mezinárodních organizací a články ve specializovaných časopisech.

Naopak názorové nebo aktivistické zdroje používejte opatrně – citovat je lze, ale jen jako vyjádření určité perspektivy. Seriózní média (např. BBC, Economist) mohou být doplňkem, většinou ale ne hlavním zdrojem. Bulvár, blogy bez odborného zázemí a neověřené články do práce nepatří vůbec.

Starý dobrý Google

Na základní rešerši může bohatě stačit obyčejný Google. Často je dobré začít i mnohokrát proklínanou Wikipedií a ujasnit si, co vlastně hledám. Jakmile získáte k tématu základní informace a kontext, můžete uvažovat o následujícím postupu.

Ideální je sepsat si několik klíčových slov k tématu a dále hledat podle nich. Podstatné je nepodcenit jejich správný výběr a případně se zamyslet nad jiným trefným termínem, souslovím či popisem, který by co nejpřesněji vystihl hledané téma nebo jeho část.

Pro efektivnější využití vyhledávače se mohou hodit tzv. vyhledávací operátory:

• Znak + znamená, že se následující slovo musí ve výsledku objevit
• Znak - znamená, že se následující slovo nesmí ve výsledku objevit
• Uvozovky vyhledají frázi přesně podle zadání
• AND / OR / NOT – výsledek musí obsahovat obě / alespoň jednu / žádnou ze zadaných frází

Akademické vyhledávače

Mimo klasické vyhledávače existují také vyhledávače zaměřené přímo na vědecké články, časopisy a další akademické zdroje. Alternativou ke Googlu je Google scholar, dále je nutné zmínit ještě Semantic scholar nebo JSTOR.

Každý z nich přistupuje k věci trochu jinak. Google scholar je obecný vyhledávač vědeckých článků s širokým záběrem, ale ne vždy nejpřesnějšími výsledky. Semantic scholar sází na umělou inteligenci a soustředí se více na technické a biomedicínské obory. JSTOR je pak spíše než cíleným vyhledávačem archiv akademických časopisů, knih a primárních pramenů – zejména v humanitních a společenských vědách.

Ve všech podobných vyhledávačích se opět budou hodit klíčová slova, nebo konkrétnější specifikace tématu. Vyhledávací operátory nemusí ani zde zůstat bez využití.

Na část vědeckých článků bude nicméně nutné přihlášení přihlašovacími údaji instituce, která má dané články zaplacené (nejčastěji univerzita).

Umělé inteligence

„Obyčejný“ ChatGPT může být skvělým pomocníkem při pilování té správné vyhledávací fráze nebo klíčových slov, charakterizujících téma, kterému se právě věnujete. Občas si rozumně poradí i s nacházením ověřených zpráv (nutné zaškrtnout ikonku pro webové vyhledávání). S akademickými zdroji je to však složitější. Na ty ovšem existují jiné nástroje umělé inteligence.

Jednám z nich je Elicit AI. Zadaný dotaz zformátuje do klíčových slov, vyhledá vědecké databáze, výsledky dvakrát protřídí podle relevance a uživateli nabídne řadu výsledků i s krátkými abstrakty. Výhodou je možnost výsledky postupně upřesňovat následnými dotazy. Kromě Elicit AI se na podobnou funkcionalitu zaměřuje například Consensus. Obojí jistě stojí za vyzkoušení.