Nový průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos ukazuje, že rodiče v Česku chtějí od škol víc než jen předávání faktů. Očekávají praktické dovednosti, digitální gramotnost i výuku, která dává smysl. Zároveň ale mnoho z nich říká, že jejich děti často nechápou, proč se určité látce věnují. Výsledky otevírají otázku, zda se mění nejen školství, ale i naše představa o tom, co má škola vlastně dělat.

České školství se ocitá v bodě, kdy se staré pořádky stále drží, ale očekávání rodičů se rychle mění. V jedné třídě tak vedle sebe stojí výuka, kterou si pamatuje dnešní dospělá generace ze svého dětství, a zároveň požadavek připravit žáky na svět plný technologií, proměnlivých profesí a nových výzev.

Nadace České spořitelny proto zjišťovala, jak rodiče vnímají vzdělávání svých dětí a co od školy očekávají. Z průzkumu je patrné, že veřejnost volá po srozumitelné, praktické a životem prověřené výuce. Velký důraz padá na finanční gramotnost, mediální a digitální kompetence či kyberbezpečnost. V odpovědích se často objevuje také přání, aby byl ve škole větší prostor pro diskuzi, projekty a spolupráci.

„Mnoho dětí vůbec nechápe skutečnou hodnotu peněz, berou je jen jako prostředek k okamžitému utrácení. Konkrétně v našem regionu a naší škole jsou žáci překvapeni, že ne každý bere dávky od státu, nebo že telefon za několik tisíc není samozřejmost,“ říká Nur Ashraf Bekai, učitelka ze ZŠ Předlice v Ústí nad Labem.

^{Zdroj: Nadace České spořitelny}

Rodiče zároveň popisují výrazný rozpor mezi tím, co by si přáli, a tím, co jejich děti skutečně zažívají. Více než polovina uvedla, že ve školách jejich dětí stále převládá tradiční výklad doprovázený prací s učebnicí. 

Mezera mezi vysvětlováním a porozuměním

Mnozí mají snahu být školnímu dění blíž než dřív. Listují sešity, zjišťují, co se ve škole probíralo, a snaží se z reakcí svých dětí pochopit, jak výuka probíhá. Přesto se často dozvídají jen střípky, protože pravidelná komunikace s učitelem není samozřejmostí.

Právě tento jednostranný pohled se pak promítá i do toho, jak rodiče hodnotí porozumění látce. „Syn se učí, protože musí. A já bych chtěla, aby se učil, protože rozumí tomu, k čemu mu to bude,“ sdělila redakci Kateřina, která má syna na prvním stupni.

Význam učitele se posouvá

Učitel dnes už není v očích veřejnosti jen člověk, který stojí u tabule s křídou v ruce. Očekává se od něj mnohem víc. Měl by děti podněcovat k tomu, aby se nebály přemýšlet, aby dokázaly pracovat samostatně a aby si v učení našly vlastní motivaci. Výzkum potvrzuje, že právě tento lidský rozměr výuky je pro kvalitní vzdělání stále důležitější.

Zároveň však platí, že škola nemá přebírat roli rodiny. Základní výchova podle rodičů patří domovu a úkolem školy je spíše to, co rodinné prostředí neumí nahradit. Hledání rovnováhy mezi těmito dvěma světy je citlivé a rodiče si přejí, aby se oba směry doplňovaly. Chtějí, aby škola stála po jejich boku, nikoli na jejich místě.

^{Zdroj: Nadace České spořitelny}

Digitalizace a budoucnost v kurzu

Technologie hrají ve vzdělávání čím dál větší roli. Devět z deseti rodičů souhlasí s tím, že digitální nástroje by měly být běžnou součástí výuky a silný zájem je také o to, aby se děti učily pracovat s umělou inteligencí a moderními digitálními postupy.

Podle odborníků takové propojení navíc podporuje aktivitu dětí, jejich zapojení a možnost převzít více odpovědnosti za vlastní učení. „Výuka kombinovaná s digitálním prostředím se dnes ukazuje jako ideální, protože jde o prostor, kde se děti přirozeně pohybují,“ vysvětluje Dagmar Biersaková, projektová manažerka platformy Skoala.

Společně se změnami ve výuce se proměňuje i to, jak rodiče vnímají školní úspěchy. Známky už nejsou považovány za hlavní ukazatel. Důležitější je pro většinu samostatnost, porozumění, radost z objevování a schopnost orientovat se v nových situacích.

Z^{droj: Nadace České spořitelny}