Mladí Češi považují tuzemské vysoké školy za stejně kvalitní jako ty zahraniční. Podle téměř poloviny z nich je úroveň srovnatelná a patnáct procent studentů je dokonce hodnotí lépe. Studium na vysoké škole se však u mnoha mladých lidí neobejde bez finanční podpory rodičů nebo pravidelného příjmu ze zaměstnání.

Zájem o vysokoškolské vzdělání mezi mladými Čechy zůstává vysoký. Podle dat Eurostatu mělo v roce 2024 dokončené terciární vzdělání 31,6 procenta lidí ve věku od 24 do 29 let, zatímco evropský průměr činil 43,4 procenta. Česká republika tak sice zaostává, ale trend roste. Potvrzuje to i průzkum, který pro investiční platformu Portu zpracovala agentura Ipsos. Z respondentů ve věku 16 až 29 let více než 71 procent uvedlo, že na vysoké škole studují, plánují studovat nebo ji již dokončili. Jen pětina dotázaných o vysokoškolském vzdělání vůbec neuvažuje. „Čísla jasně ukazují, že mezi mladými Čechy je o vysokoškolské vzdělání opravdový zájem,“ říká analytik Portu Lukáš Raška.

Rostoucí zájem se projevuje i v počtu přihlášek. Karlova univerzita zaznamenala nárůst o čtyři a půl procenta, Masarykova univerzita v Brně o pět procent a pražská Česká zemědělská univerzita dokonce o šestnáct procent oproti minulému roku. Podle ministerstva školství za tím stojí nejen silná populační vlna, ale také fakt, že si mladí lidé častěji podávají více přihlášek současně.

Výrazný rozdíl je však mezi Čechy a Slováky, pokud jde o studium v zahraničí. Na Slovensku navštěvuje nebo plánuje zahraniční univerzitu více než patnáct procent mladých, zatímco v Česku je to pouze necelých šest procent. Téměř trojnásobný rozdíl potvrzuje i vnímání kvality domácího vysokého školství. V Česku považuje tuzemské univerzity za méně kvalitní než ty zahraniční jen třetina dotázaných, na Slovensku však téměř sedm z deseti. „Průzkum potvrzuje, že v typickém studentském věku je v zahraničí téměř trojnásobně více Slováků než Čechů. Slovensko tak čelí dlouhodobě kritizovanému odlivu mozků. Pokud vezmeme v úvahu, že pětina dotázaných ve věku 16 až 19 let plánuje či již navštěvuje zahraniční školu, výhledy do budoucna nejsou příliš příznivé,“ upozorňuje Raška.

Podle odborníků zůstává vysokoškolské vzdělání jednou z nejlepších osobních i finančních investic, které může mladý člověk udělat. „Absolventi vysokých škol mají podle statistik vyšší příjmy a nižší riziko nezaměstnanosti. Jako u každé jiné investice je ale nutné počítat s tím, že něco stojí na začátku. Peníze, které si rodina odloží stranou, se jí však v budoucnu vrátí,“ vysvětluje Maria Šimůnková, zakladatelka organizace Nekrachni, která podporuje finanční vzdělávání generace Z.

Studium v Česku je sice dostupné, ale rozhodně není zadarmo. Náklady se u studentů veřejných vysokých škol obvykle pohybují mezi osmi a patnácti tisíci korunami měsíčně v závislosti na bydlení, stravování a dopravě. „Veřejná vysoká škola vyjde v dnešních cenách minimálně na zhruba 365 tisíc korun při pětiletém studiu, už po zohlednění volných měsíců během prázdnin. Výdaje na studium v zahraničí jsou výrazně vyšší a mohou se pohybovat v desítkách tisíc eur ročně. I v případě neplaceného školného však životní náklady přesahují 25 tisíc korun měsíčně. Mladý člověk se tak jen těžko obejde bez pomoci rodičů,“ říká Raška.

Zároveň připomíná, že finanční zátěž se dá zmírnit, pokud rodiče začnou spořit včas. Ideální je podle něj odkládat peníze už od narození dítěte, protože efekt složeného úročení dokáže z malých částek vytvořit výrazné úspory. Při průměrném ročním zhodnocení 8,5 procenta stačí spořit něco přes sedm set korun měsíčně po dobu osmnácti let, aby se naspořilo přibližně 365 tisíc korun. Kdo začne až v deseti letech dítěte, potřebuje už kolem dvou tisíc měsíčně, a při pětiletém horizontu dokonce skoro pět tisíc.

„S klesajícím investičním horizontem potřebná částka prudce roste. Efekt složeného úročení znamená, že vydělávají nejen samotné vklady, ale i výnosy z předchozích let. Bohužel podle Indexu investiční gramotnosti tomuto principu rozumí jen 45 procent Čechů,“ doplňuje Raška.

Podle něj je investování nejvhodnějším nástrojem pro dlouhodobé zhodnocování peněz. Musí být ale pravidelné a trpělivé. „Lidé často při poklesu trhů propadají panice a peníze vybírají, nebo naopak zbytečně riskují. Doporučujeme proto těm, kteří se v investování neorientují, aby využili dětské investiční účty. Ty investují do globálních akciových indexů a dluhopisů, čímž rozkládají riziko. Po dosažení plnoletosti se peníze stanou majetkem dítěte a to se samo rozhodne, jak s nimi naloží. Je ale důležité děti vést k finanční odpovědnosti, aby naspořené prostředky využily rozumně, například právě na studium nebo první samostatné bydlení,“ uzavírá Raška.

Zdroj: Portu