
Rok 2025 znamená pro české školství důležitý okamžik, protože se nachází v polovině období, které si země vymezila pro naplnění Strategie vzdělávací politiky České republiky. Výroční konference pořádaná Ministerstvem školství nabídla příležitost zastavit se, podívat se zpět a zároveň si upřesnit, kam se má vzdělávání v příštích letech ubírat.
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ vznikla jako základní dokument, který má vnést do českého vzdělávání nové myšlení. Vláda ji schválila v roce 2020 a stanovila dva klíčové cíle:
K dosažení těchto cílů vede podle dokumentu několik hlavních cest. Jde o modernizaci obsahu a způsobu výuky, o podporu učitelů a vedení škol, o posilování odborných kapacit i spolupráce a také o stabilní podporu, kterou školy potřebují, aby mohly změny skutečně zavádět.
Společná debata ukázala cestu dál
Výroční konference se uskutečnila 24. listopadu v Praze a zahájila ji vedoucí oddělení strategií MŠMT Ludmila Třeštíková, která celou akci také moderovala. „Letos se nacházíme v polovině realizačního období Strategie, jde tedy o významný rok, který vyžaduje reflexi,“ uvedla.
Dopolední část nabídla velké ohlédnutí za posledními pětadvaceti lety českého školství. Vystoupili odborníci i bývalí ministři a ministryně, kteří přinesli pohled na dlouhodobý vývoj i proměny, jimiž školský systém procházel. Mluvilo se o významných okamžicích, ale i o tom, v čem změny nenabraly očekávané tempo.
Odpolední část patřila příkladům dobré praxe. Učitelé i zástupci škol z různých krajů ukázali, jak se moderní výuka může projevovat v každodenní realitě. Zaznívalo, jak školy pracují s digitálními nástroji, jak mění způsob výuky nebo jak podporují žáky ve spolupráci a tvořivosti. Velký prostor dostala také diskuse o tom, co školy opravdu potřebují a s jakými překážkami se potýkají.
Od začátku realizace Strategie se podařilo nastartovat několik konkrétních kroků. Jedná se například o nový program kvalifikačního vzdělávání pro ředitele škol, který má posílit jejich pedagogické i organizační vedení. Začaly také pilotní projekty zaměřené na rozvoj vedení škol a na různé nové způsoby práce.
Přesto analýzy ukazují, že řada opatření postupuje pomaleji, než se plánovalo. Důvodem jsou rozdílné kapacity regionů, nedostatek odborných pracovníků i finančních zdrojů a také přirozený fakt, že změna kultury učení vyžaduje čas.
Zdroj: MŠMT, EPALE (European Commision)
Zdroj úvodního obrázku: MŠMT
