Trojice spolužáků a čerstvých maturantů z brněnského Gymnázia Brno-Řečkovice, Tomáš Kroupa, Ondřej Sukač a Daniel Burkart, vyvinula během loňského hackathonu DigiEduHack zajímavou aplikaci s názvem Comenio, která primárně usnadňuje komunikaci a boří jazykovou bariéru ve třídách. Comenio funguje tak, že vyučující na webu vygeneruje místnost, do které se žáci připojí. Ti pak mohou v průběhu hodiny bez obav posílat vyučujícímu individuální zprávy či jednoduchá předvolená upozornění, kterými dají najevo, že například nerozumí učivu nebo nestíhají. 

Když studenti aplikaci vymýšleli, byla primárně určena pro prolomení bariéry u stydlivějších studentů, pak ale přišla válka na Ukrajině a webová aplikace našla využití i při integraci ukrajinských studentů v českých školách. Jaké plány má trojice spolužáků s jejich aplikací do budoucna, nebo kam se vydají po úspěšně složených maturitních zkouškách nám pověděl v rozhovoru pro Prahu školskou jeden z nich, Ondřej Sukač.

Jak vás takový projekt vlastně napadl?

Celé to vzniklo tak, že na konci listopadu se pořádal hackathon DigiEduHack, což je akce, na které za daný čas máte vymyslet chytrá řešení pro vzdělávání, a my jsme přišli s webovou aplikací, která má řešit ostýchavost žáků v českých školách. Pro lepší představivost uvedu příklad, kdy se třeba žák ve škole bojí přihlásit, že něčemu nerozumí, protože se obává třeba posměchu od svých spolužáků. Chtěli jsme proto představit aplikaci, která toto eliminuje. Dopadli jsme velmi dobře a získali jsme konzultační podporu od Oracle academy. Prošli jsme konzultacemi, nápad upravili a potom jsme a na přelomu roku jsme začali technicky pracovat na první beta verzi. Pak ale přišla válka na Ukrajině (pozn. redakce: 24. února) a nás napadlo, že když máme hotové poměrně zajímavé technické řešení, že by to šlo jednoduše překlopit do ukrajinské verze. Jen jsme to celé přeložili, přidali jsme nějaké technické věci a nyní aplikace dokáže překládat dynamicky, ať už do cvičební otázky nebo zprávy.

Jak je aplikace využitelná v klasické výuce?

Záleží hodně na učiteli, jestli má čas v hodině si sednout za počítač, když třeba pracují žáci, a projít si upozornění, nebo může říct, že teď mají žáci čas na to, aby mu poslali, že třeba něčemu nerozumí a podobně. Nebo naopak se k aplikaci může vrátit po hodině a projít si to.

Autoři projektu Comenio: zleva Daniel Burkart, Tomáš Kroupa a Ondřej Sukač

Využívají aplikaci i učitelé na vašem gymnáziu?

Původní verzi pro české školy jsme testovali u nás ve škole při výuce u dvou učitelů. Měli jsme velmi pozitivní zpětnou vazbu. Jednalo se o velmi progresivního učitele, který jde naproti moderním technologiím ve výuce. Chápeme ale, že až u 70 procent učitelů, kteří jsou konzervativní a nemají rádi tyto technologie, to využívat nepůjde.

Kolik učitelů a škol vaši aplikaci v současné době využívá?

Momentálně si aplikaci vyzkoušelo 2 500 žáků a učitelů, převážně jde o využití té ukrajinské verze, protože propagovat jsme začali až tuto novou verzi aplikace. Jeden čas, kdy se nám dařilo propagovat ji, hlavně v době, kdy jsme se nemuseli učit na maturitu, tam bylo denně aktivních kolem 150 až 200 uživatelů.

Nabízíte aplikaci i organizacím, které pro cizince pořádají např. kurzy češtiny nebo jiným subjektům?

Přímo s těmito organizacemi jsme se nespojovali, my jsme se snažili spojit s profesními asociacemi např. ředitelů základních nebo středních škol, ale tam jsme se většinou nedohodli. Potom jsme zkoušeli aplikaci propagovat přímo učitelům a to je i náš další krok do budoucna. Nyní, když už máme celé řešení, přemýšlíme, jak jej co nejlépe dostat do povědomí, aby ta aplikace mohla už teď, ale hlavně od začátku příštího školního roku, pomoci co nejvíce lidem.

Co dalšího s aplikací plánujete?

Momentálně se snažíme získat financování od nadací nebo fondů, protože se chystáme expandovat do Polska nebo Rumunska, kde problém s přílivem uprchlíků je mnohem závažnější, a technicky to není tak složité, bude stačit jen překlad do daného jazyka. Pak by to mělo fungovat tak, že se bude překládat rovnou z polštiny, respektive z rumunštiny do ukrajinštiny a naopak. Ale potřebujeme na to finanční podporu hlavně na propagaci v dané zemi, protože tam už naše kapacity jako třech studentů nestačí.

Tato spolupráce se vám osvědčila, budete v ní i nadále pokračovat třeba na něčem jiném?

Pokud se nám podaří sehnat nějaká podpora, tak bychom celý projekt rádi rozšířili do komplexnějšího nástroje, který by umožňoval i komunikaci, která je možná ještě důležitější, mezi učitelem a rodičem. Pak bychom se zamýšleli nad tím, zda to celé nerozšířit do nástroje, který by například pomáhal cizincům na úřadech a podobně.

Kam povedou vaše kroky po maturitě? Pokračujete všichni tři v technických oborech?

Zrovna já nejsem moc technický typ a budu studovat práva na Masarykově univerzitě, jeden z kolegů bude studovat Informatiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a druhý na Vysoké učení technické na obor fyzika a strojírenství.