Od příštího školního roku začnou platit nová pravidla, která zásadně promění udělování odkladů povinné školní docházky. Odklady se v Česku v minulých letech rozšířily natolik, že často suplují podporu, kterou by měla dětem poskytnout samotná škola. Novela má tuto praxi narovnat a zároveň posílit spolupráci rodičů, učitelů a poraden.

Vysoký počet odkladů, který se v Česku dlouhodobě týká přibližně čtvrtiny dětí, patří v evropském měřítku k výjimkám a nese s sebou i nepříjemné důsledky. Děti zůstávají déle v předškolním režimu, než by bylo nutné, někdy ztrácejí motivaci a učitelé v základních školách pak pracují s třídami, kde se věkový a vývojový rozdíl mezi žáky může výrazně prohlubovat. 

„Naší ambicí je, aby odklad povinné školní docházky zůstal dostupným nástrojem tam, kde je skutečně potřeba, a zároveň aby rozhodnutí bylo postaveno na odborném posouzení. Novela posiluje spolupráci mezi školami, poradenskými službami a rodinami – tak, aby dítěti co nejvíce pomohla zvládnout přechod do základní školy,“ uvedla Ivana Blažková, vedoucí Oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence MŠMT.

Co změny přináší?

Změny zasáhnou celý proces od zápisu až po nástup dítěte do školy. Odklad bude možné udělit už jen jednou, což má systém výrazně zpřehlednit a předejít situacím, kdy se rodiče i školy ocitají v opakovaném rozhodování bez jasných pravidel. Nově bude nutné doložit doporučení školského poradenského zařízení a u zdravotně podmíněných odkladů také potvrzení lékaře nebo klinického psychologa.

Zápisy se navíc přesunou do období od poloviny ledna do poloviny února, což školám umožní lépe plánovat podporu pro nastupující děti. Posílí se i adaptační fáze, která má předškolákům pomoci postupně si zvykat na nové prostředí. 

Žádost o odklad už nebude jen rychlým řešením pro rodiny, které si nejsou jisté připraveností dítěte. Vyžádá si nyní více komunikace s odborníky i pečlivější sledování dovedností, které dítě do školy potřebuje. Pokud poradna odklad doporučí, dostane dítě individuální plán s jasně pojmenovanými kroky, jak ho během dalšího roku v mateřské škole podpořit. Školy budou víc spolupracovat s poradenskými službami a přizpůsobovat výuku tomu, že každé dítě má jiné tempo. Díky tomu by měl být začátek školní docházky méně stresující a děti by měly do první třídy vstupovat sebevědoměji.

Změny čekají i samotnou výuku. V prvních ročnících se posílí role formativního hodnocení, které místo známek zdůrazňuje popis pokroku a konkrétní doporučení. Učitelé budou častěji vysvětlovat, co se dítěti daří a na čem může pracovat, což může snížit tlak, který malé děti při nástupu do školy běžně pociťují. Chyba tak má být přirozeným krokem v učení, nikoli důvodem ke strachu.

Cílem změn není podle MŠMT na děti klást další nároky, ale vytvořit podmínky, které jim pomohou zvládnout přechod do první třídy s větší jistotou.

^{Zdroj: MŠMT}