Mikroskopické organismy z nejchladnějších míst planety se chystají na cestu mimo Zemi. Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Lindy Nedbalové z Katedry ekologie připravil experiment, který zkoumá, jak se antarktické řasy dokážou přizpůsobit podmínkám ve vesmíru. Projekt CryoAlgae in Space bude součástí české mise na Mezinárodní vesmírné stanici, kterou podporuje Evropská kosmická agentura.

Z ledu až na oběžnou dráhu

Řasy, které výzkumníci zkoumají, pocházejí z extrémních oblastí, například z Antarktidy nebo vysokohorských lokalit. Musí tam zvládat chlad, tmu i nedostatek živin. Monoraphidium, jedna z mnoha druhů řas, byla vytažena ze zamrzlého jezera Naděje u České antarktické stanice Johanna Gregora Mendela. Právě tento druh se stal hlavním kandidátem pro první pokus na oběžné dráze. Cílem experimentu je zjistit, zda řasy přežijí dlouhodobý pobyt v mikrogravitaci a zda nebo jak se změní jejich schopnost fotosyntézy a tvorby kyslíku.

Proč zrovna řasy?

Řasy jsou mimořádně odolné organismy. Rostou rychle, produkují kyslík a dokáží využívat minimum zdrojů. Právě proto se o nich uvažuje jako o součásti takzvaných bioregenerativních systémů životní podpory, tedy uzavřených ekosystémů, které by mohly zajišťovat kyslík, potravu i recyklaci vody během dlouhých vesmírných misí. „Řasy jsou ideální model pro studium života v extrémních podmínkách. Umějí přežít tam, kde by jiné organismy nepřežily ani pár hodin,“ uvedla doc. Linda Nedbalová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Česká stopa ve vesmíru

Na projektu spolupracují i vědci z Centra BIOCEV a specialisté z technologických firem. Na palubě ISS, mezinárodní vesmírné stanice, budou vzorky umístěny v automatickém inkubátoru ET Cube v modulu Columbus, kde budou řasy vystaveny podmínkám mikrogravitace i proměnlivému osvětlení. Po návratu na Zemi je čeká detailní analýza v laboratořích BIOCEV. Experiment navazuje na dlouhou tradici českého výzkumu ve vesmíru, která sahá až k době kosmonauta Vladimíra Remka, jenž se také podílel na biologických pokusech.

Výsledky výzkumu mohou mít přesah i mimo kosmonautiku. Můžou nám pomoct porozumět, jak se živé organismy vyrovnávají s extrémními podmínkami, a mohou najít uplatnění i v jiných oblastech, jako například čištění vody nebo zachycování oxidu uhličitého.

^{Zdroj: PrF UK}