Segregace romských dětí je stále velkým problémem českého školství. Ukazuje to nedávno zveřejněná situační zpráva ministerstva školství, jejíž autoři se zaměřili na 76 základních škol ve 46 městech a obcích po celém Česku.

Studie se zaměřila jak na běžné základní školy, tak i na školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve zprávě jsou probírány jednotlivé příklady segregovaných škol, nejsou k nim však uvedena konkrétní jména. Důvodem je snaha o zabránění stigmatizace těchto zařízení.

V případě běžných škol studie zkoumala 53 institucí, které se se segregací potýkají. V 50 z nich se jednalo především o rezidenční segregaci, jejíž příčinou je velký počet sociálně znevýhodněných romských rodin, které bydlí v okolí školy. V tomto případě se jedná zejména o města, která se potýkají s výrazným sociálním vyloučením, jako je Most, Litvínov či Ostrava.

Mezi další hlavní důvody segregace patřilo odmítání romských dětí ze strany škol či neschopnost těchto institucí romské děti podporovat. V 11 zkoumaných školách autoři studie sledovali trend odcházení neromských žáků, což je příčinou dalšího prohlubování segregace. V dalších osmi případech bylo příčinou segregace nevyužití či nevhodné nastavení spádovosti těchto škol.

Speciální školy jako hlavní místo segregace

Autoři studie uvedli příklad speciální školy, do níž dochází 221 žáků, z toho 70 procent pochází z romské minority. Problémem však je, že až 56 procent žáků žádné postižení nemá. Dalším příkladem je škola se 116 žáky, z nichž nadpoloviční počet tvoří Romové. V daném městě se však nachází dostatek volného místa na běžných školách. Podle odborníků proto není důvod, aby taková škola fungovala samostatně a koncentrovala ve svých řadách romské děti.

V Česku existují až desítky škol, kde Romové tvoří většinu žáků. Tento fakt ukazuje, že se jedná o systémový problém, nikoli pouze o izolované případy.

Segregace je přitom vážným problémem, který brání zlepšení vyhlídek dětí ze znevýhodněných rodin na lepší život. Tyto děti mají horší možnosti přechodu na střední školu a získání lepšího zaměstnání.

Zpráva upozorňuje, že změny nejsou jednoduché. Kombinace rezidenčních faktorů, školského systému, kulturních a rodinných podmínek znamená, že není jednoduché nalézt jednotné řešení.

Zavírání škol

Odborníci proto navrhují několik kroků, které by mohly současnou situaci alespoň zlepšit. Jedním z nich je postupný útlum nebo uzavření těch škol, které jsou výrazně segregované. K tomu lze přistoupit v případech, kdy ve stejné oblasti existují jiné školy, které mohou školní děti převzít.

„Jsem přesvědčený, že takový krok by byl u speciálních škol jednodušší než u těch běžných. Už kvůli tomu, že je zřizuje kraj, který má k místním voličům o něco dál, tak se nemusí tolik bát případné negativní reakce. Dalo by se navíc odkazovat na úspory,“ uvedl pro Seznam Zprávy autor zprávy Zbyněk Němec. Podle něj není provoz segregovaných speciálních škol pro veřejné rozpočty výhodný, protože je několikrát dražší, než provoz běžných zařízení.

Řešením je inkluze

Dalším řešením je organizace dopravy žáků do vzdálenějších škol s tím cílem, aby děti ze segregovaných lokalit měly možnost dojíždět jinam. Pomoci může také aktivní práce s nastavením spádových oblastí a kapacit škol tak, aby podporovaly inkluzi, nikoli segregaci. Důležité je také zajištění podpůrných opatření pro romské žáky ve školách v podobě asistentů, doučování nebo pedagogické strategie. Podpořena by podle odborníků měla být také inkluze.

V případě speciálních škol je pak podle zprávy na místě zvažovat jejich transformaci či integraci do běžného školského systému, čímž by se snížilo oddělení romských žáků mimo hlavní vzdělávací proud. Je také potřeba efektivněji využívat prostředky a posilovat monitoring a transparentnost, aby bylo možné identifikovat, kde dochází k segregaci, a na to následně reagovat.

^{Zdroje: MŠMT, Seznam Zprávy}

^{Zdroj úvodního obrázku: Freepik/Volně k užití}