Polovina dětí, které letos nastupují do prvních tříd v Praze, čelí řečovým vadám, které mohou vést k odkladům školní docházky. Odborníci volají po včasné diagnostice už v raném věku, aby se dětem dostalo potřebné péče včas. Rodiče i učitelé hrají zásadní roli v rozvoji řečových schopností a prevenci problémů.

V Praze i dalších částech Česka se stále častěji setkáváme s dětmi, jejichž řečový vývoj výrazně zaostává za vrstevníky. Podle průzkumů je to až polovina předškoláků, kteří k zápisu do školy přicházejí s nějakou formou řečové vady. Tyto poruchy se pohybují od klasické patlavosti, kdy dítě špatně vyslovuje některé hlásky, až po složitější formy vývojové dysfázie, která ovlivňuje nejen řeč, ale i porozumění tomu, co dítěti říkáme. Řečové problémy komplikuje současná situace v klinických logopediích, kde jsou čekací lhůty dlouhé a kapacity omezené.

Nejstarší prvňáci v Evropě

Řečová zralost je jedním z předních důvodů, proč rodiče a lékaři často posouvají nástup dítěte do školy. Může se projevit i v jiných oblastech, například v schopnosti číst, psát nebo počítat. Nemalá část dětí proto odkládá školní docházku, čímž patříme k zemím s nejstaršími prvňáčky v Evropě.

Nejčastěji se problémy s řečí poprvé projevujíí kolem tří až čtyř let věku dítěte, kdy začíná být jasné, že vývoj za vrstevníky výrazně zaostává. Předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora Richterová varuje, že ideální by bylo zavádět povinný screening řečových poruch u dětí již mezi druhým a třetím rokem věku. Čím dříve se problémy odhalí, tím je větší šance na úspěšnou terapii a na to, že dítě zvládne školní nároky bez odkladu.

Často je však situace taková, že dítě přijde k logopedovi až v šesti letech a rodiče si myslí, že jde jen o nesprávnou výslovnost několika hlásek. Ve skutečnosti však vada může zahrnovat i deficit slovní zásoby, potíže s vyprávěním nebo jemné rysy neplynulosti řeči.

Vliv rodičů i domácího prostředí

Klinická logopedka Jitka Kaulfuss zdůrazňuje, že rodiče mají jeden z klíčových úkolů. Pokud dítě nemluví nebo jeho řeč je pro okolí nesrozumitelná, je třeba co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Podobně pokud má dítě potíže s motorikou mluvidel nebo se při řeči zasekává.

Na druhé straně však rodiče mohou řeč svých dětí aktivně rozvíjet doma. Společné čtení pohádek, vyprávění příběhů nebo zapojení se do interaktivních logopedických cvičení pomáhá budovat slovní zásobu, porozumění i výslovnost.

^{Zdroje: Nová večerní Praha, Zdravotnický deník, sarema}