Česko se rádo chlubí technickými talenty, ale když dojde na startupy, čísla jsou neúprosná. V porovnání s mnoha evropskými státy stále výrazně zaostáváme. Máme méně než pětinu toho, co zvládlo Estonsko. Zatímco u nás připadá na milion obyvatel zhruba 160 startupů, v Estonsku je to přes 800 a průměr Evropské unie se pohybuje kolem dvou set. „Myslím, že jsme pod naším potenciálem. Nevedeme si špatně, ale výsledky odpovídají úrovni našeho ekonomického rozvoje,“ připomněl na akci Týden inovací šéf CzechInvestu Jan Michal.

Když se mluví o zlepšení prostředí pro mladé inovativní firmy, nejčastěji padají slova jako legislativa, daně nebo investiční pobídky. Sněmovna krátce před volbami schválila výhodnější nastavení zaměstnaneckých akcií a chystá se i komplexní startupový zákon. Jenže legislativa sama o sobě nestačí. Jak upozorňují odborníci, zásadní problém je i slabé vzdělávání. Pokud chceme, aby Česko bylo víc než jen montovna, musíme s podporou podnikavosti začít už na základních školách.

Začít se musí ve třídě

„Pokud bych byla člověk, který už má nápad a chce založit startup, byla bych zděšená z čekání na novou legislativu. Musíme začít u vzdělávání,“ říká Senta Čermáková z organizace Czechitas. Podle ní je nutné vybudovat základ pro startupovou kulturu na nejlepších školách a obklopit děti učiteli, kteří budou podporovat jejich nápady a povzbuzovat je k vlastní tvorbě.

Podobně to vidí i Tomáš Lapáček z Pražského inovačního institutu. „Snažíme se zaměřovat právě na základní a střední školy. Spustili jsme program na testování talentu mezi mladými lidmi a pomáháme jim s jejich budoucí kariérou. A je to úspěšné – učitelé, školy i rodiče o to mají zájem a je to atraktivní i pro samotné děti,“ vysvětluje. Startupová výchova tedy nemá být něco, co začíná až na univerzitě, ale postupně už od dětství.

Budoucnost je v obraně a dronech

Odborníci se shodují, že nestačí jen vytvořit více startupů. Je třeba přemýšlet, v jakých odvětvích mohou české firmy opravdu uspět. „Dnes přemýšlíme hlavně o umělé inteligenci, ale je dost možné, že fáze AI pro mladé startupisty už skončila. Další oblastí by měla být obrana a drony – právě tam je teď prostor. Potřebujeme startupy, které budou řešit reálné problémy,“ myslí si Čermáková.

Velký potenciál se skrývá i v takzvaných dual-use technologiích. Ty mají civilní i vojenské využití a podle Lapáčka si často ani sami zakladatelé neuvědomují, že jejich nápad by mohl sloužit i armádě. „Často by stačilo produkt jen upravit, aby byl vhodný i pro obranu. A tím vlastně začíná proces inovace,“ dodává.