Česká školní inspekce (ČŠI) představila výsledky nejnovějšího mezinárodního šetření TALIS 2024, které mapuje pracovní podmínky, postoje a vnímání učitelů a ředitelů škol ve více než šedesáti zemích světa. Česká republika se do šetření zapojuje od roku 2013 a letošní data poskytují podrobný obraz o situaci v českém školství a přinášejí cenné poznatky pro další rozvoj vzdělávací politiky.

Z výsledků vyplývá, že spokojenost s pracovními podmínkami v českých školách neustále roste. Celkem 84 procent učitelů vyjadřuje obecnou spokojenost se svou prací, což představuje významný posun oproti minulým letům. Rovněž vzrostla spokojenost s finančním ohodnocením pedagoga, přičemž 47 procent učitelů dnes hodnotí své platy kladně, zatímco v roce 2018 byl tento podíl výrazně nižší, pouhých 28 procent. Napříč profesí však přetrvává problém nízkého společenského ocenění, protože pouze 22 procent učitelů cítí, že je jejich práce dostatečně vážena společností. Politické uznání pak vyjadřuje pouze 15 procent pedagogů.

Klesající atraktivita profese

Výrazným negativním signálem je klesající atraktivita učitelského povolání, zejména mezi mladou generací. Pouze 46 procent začínajících učitelů uvedlo, že zvolili tuto profesi jako svou první kariérní volbu. Mladí pedagogové čelí zvýšené míře stresu a mnohem častěji řeší kázeňské problémy ve třídách. Naproti tomu zkušení učitelé poukazují především na rostoucí administrativní zátěž, která jim komplikuje pracovní podmínky a pohlcuje čas věnovaný přímé výuce.

Na druhé straně čeští učitelé patří k evropské špičce v oblasti využívání moderních technologií a digitálních nástrojů. Zhruba 54 procent učitelů absolvovalo školení zaměřené na využívání umělé inteligence ve vzdělávacích procesech. Tento podíl výrazně převyšuje evropský průměr, který činí okolo 30 procent. Učitelé oceňují přínosy těchto nástrojů pro modernizaci výuky, zároveň však varují před riziky, jako je například zneužívání těchto technologií žáky, kteří by mohli vydávat výsledky generované AI za své vlastní práce.

Ministr školství Mikuláš Bek /STAN/ během slavnostního představení výsledků zdůraznil význam digitálních kompetencí a etického přístupu k technologiím ve školství. Uvedl, že podpora učitelů v této oblasti je klíčová pro to, aby Česká republika udržela své postavení mezi evropskými lídry a aby výuka odpovídala požadavkům 21. století.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal poznamenal, že i přes vysokou motivaci učitelů a jejich technologickou připravenost je důležité řešit nízkou společenskou prestiž profese a podporovat kariérní rozvoj začínajících pedagogů. Zdůraznil potřebu jasné kariérní cesty a cílené podpory formou mentoringu, metodické pomoci a sdílení dobré praxe, což má za cíl zvýšit retenci nových učitelů a zlepšit kvalitu výuky.

Snížení administrativní zátěže

Dalším zásadním tématem šetření je rostoucí administrativní zátěž, která výrazně komplikuje práci zejména zkušených učitelů. Ministerstvo školství proto plánuje kroky ke snižování této zátěže, aby si pedagogové mohli více věnovat přípravě výuky a přímé práci se žáky.

MŠMT také avizuje pokračování v implementaci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, která klade důraz na modernizaci vzdělávání, rozvoj profesních kompetencí pedagogů a zvyšování kvality školství jako celku. Mezi plánovaná opatření patří i rozvoj podpůrných profesí, zlepšení financování škol a systematická podpora práce ředitelů škol, která byla v posledních letech rovněž posílena.

Do letošního ročníku šetření se zapojilo přes 7 tisíc učitelů z 368 škol po celé České republice. Mezinárodní šetření TALIS, které organizuje OECD každých pět let, patří mezi nejvýznamnější průzkumy zaměřené na vzdělávání.

^{Zdroje: MŠMT}