České školství dlouhodobě vykazuje výrazné regionální rozdíly. V některých částech mají žáci lepší výsledky a širší možnosti studia, jinde se školy potýkají s nedostatkem učitelů, slabšími výsledky i horším klimatem ve třídách. Nová analýza tyto rozdíly detailně mapuje a ukazuje, kde vzdělávací systém funguje stabilně a kde je nutná podpora.

Regionální rozdíly ve výsledcích žáků mají dlouhodobý charakter. Nejlépe se daří školákům Praze, Brně a jejich okolí či Zlínsku. Naopak Karlovarsko, Ústecko a část Moravskoslezského kraje patří mezi regiony s nejnižšími výsledky.

Výkony žáků přitom úzce souvisejí se socioekonomickým prostředím, i když některé okresy dokáží své nevýhody překonat díky kvalitnímu vedení a podpoře škol. Výrazné rozdíly se rovněž ukazují i u přijímaček na víceletá gymnázia, která přitahují především děti z velkých měst.

Nedostatek učitelů není jen problém periferií

Nedostatek kvalifikovaných učitelů je jedním z největších problémů, a to nejen v socioekonomicky oslabených regionech, ale i v samotné Praze, kde hrají roli vysoké životní náklady a konkurence na pracovním trhu. 

Lepší skóre vykazují některé moravské regiony, například Zlínský kraj či části Moravskoslezska, kde se projevuje blízkost univerzit a dostupnější příprava budoucích pedagogů.

Kvalifikovaní učitelé rozhodují o výsledcích žáků

Zcela plošně však chybí školní psychologové a asistenti pedagogů, a to i v okresech s vysokým podílem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Právě tam je přitom podpora odborníků nejvíce potřeba a její absence zhoršuje šance na úspěch. 

Analýza zároveň zdůrazňuje, že kvalifikovaní učitelé jsou pro výsledky žáků a jejich motivaci zásadní – bez nich se vzdělávací nerovnosti mezi regiony budou jen dále prohlubovat.

Středoškolské studium ovlivňuje region i zázemí

Při volbě střední školy se výrazně prosazuje metropolitní efekt: přihlášky na osmiletá gymnázia proudí hlavně do center velkých měst, což vede k častému dojíždění. 

Volba oborů po 9. třídě pak kopíruje socioekonomické zázemí. Ve znevýhodněných regionech převládají nematuritní obory, zatímco v městech převažují gymnázia a střední školy. Tyto rozdíly se tak přenášejí do dalšího vzdělávacího i profesního života žáků.

Klima a průběh výuky: vztahy, disciplína a nároky

Školy v sociálně slabších regionech čelí častějším problémům s kázní. Paradoxně, zatímco žáci v těchto okresech hodnotí vztahy se spolužáky i učiteli spíše pozitivně, učitelé si často stěžují na horší chování.

Ukazuje se, že tam, kde spolupráce funguje a škola klade na děti vyšší nároky, bývají i lepší výsledky. Naopak tam, kde je méně kvalifikované výuky, zejména na druhém stupni, se častěji objevují horší výsledky i slabší vztahy ve škole.

^{Zdroj: Česká školní inspekce: České školství v mapách II (2025)}