Evropská komise představila dlouho očekávaný návrh rozpočtu na období 2028–2034, který dosahuje téměř dvou bilionů eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu 16. července zdůraznila klíčové priority: investice do lidí, posílení konkurenceschopnosti, obranyschopnosti a odolnosti EU, silnější postavení Evropy ve světě a zjednodušení přístupu k financování. Pro oblast vědy, výzkumu a vzdělávání to znamená výrazné navýšení finančních prostředků, zejména pro programy Horizont Evropa a Erasmus+.

V rámci nového víceletého finančního rámce (VFR) se program Horizont Evropa dočká rozpočtu ve výši 175 miliard eur, což je téměř dvojnásobek oproti současnému období. Tento návrh uklidnil dřívější obavy vědecké komunity, která se bála seškrtání financí a omezení základního výzkumu. Přestože je rámcový program začleněn do struktury nově vznikajícího Fondu konkurenceschopnosti, zachovává si svou samostatnost a pilířovou strukturu (excelentní věda, kolaborativní projekty, inovace a čtvrtý pilíř zahrnující Evropský výzkumný prostor a nástroje wideningu).

Jednou z nejasností zůstává konkrétní podoba propojení Fondu konkurenceschopnosti a nového rámcového programu, zejména v kolaborativním pilíři. Otazníkem jsou také takzvané „Moonshots“, projekty zaměřené na rychlý přechod od výzkumu k praktickému využití (například kvantové počítače či čistota vody), které mají být financovány z obou nástrojů i z národních a soukromých zdrojů. Evropská inovační rada (EIC), klíčový nástroj pro podporu průlomových technologií, se dočká posílení na 40 miliard eur a má zahrnovat i prvky agentur ARPA a DARPA.

První pilíř rámcového programu, Excelentní věda, obdrží 44,1 miliardy eur. Tím se rozptýlily obavy o osud Evropské výzkumné rady (ERC) a programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA), které zůstanou plně samostatné a nebudou napojeny na Fond konkurenceschopnosti. Toto navýšení rozpočtu jasně signalizuje, že základní výzkum a mezinárodní mobilita výzkumníků zůstávají v centru evropských investic do vědy.

Dobrou zprávou je i posílení společenských a humanitních věd (SSH), které se mají stát horizontální prioritou celého rámcového programu. To znamená, že nebudou omezeny na vybrané tematické klastry, ale propojí se napříč všemi pilíři. Cílem je hlubší interdisciplinární spolupráce a silnější zapojení SSH do řešení technologických, klimatických i geopolitických výzev. Nadále však zůstává otázkou, jak konkrétně bude tato integrace implementována v praxi. V rámci přechodu na nový program se také počítá s výrazným navýšením používání paušálních plateb (lump sums), což má zjednodušit rozpočtování a snížit administrativní zátěž, ale u větších projektů to vyvolává obavy Evropského parlamentu.

Erasmus+ s masivním nárůstem a novou strukturou

Jedním z nejvýznamnějších oznámení je navýšení rozpočtu programu Erasmus+ o 50 %, ze současných 26 miliard na 40,8 miliardy eur. Do programu bude nově začleněn Evropský sbor solidarity, který podporuje dobrovolnictví. Toto navýšení má přispět k odolné, konkurenceschopné a soudržné Evropě podporou celoživotního učení, zlepšením dovedností a kompetencí pro život a práci, a také posílením hodnot EU, demokratické a občanské participace.

Návrh rozptýlil dřívější obavy, že by se Erasmus+ omezil jen na projekty mobilit. Naopak, program bude nově rozdělen do dvou pilířů: „vzdělávací příležitosti pro všechny“ (zahrnující mobility, dobrovolnictví a stipendia) a „podpora budování kapacit“ (podporující spolupráci mezi organizacemi, partnerství pro excelenci a inovace, včetně aliancí Evropských univerzit a Center excelence odborného vzdělávání). Nově také vzniká program AgoraEU, který má zahrnovat Kreativní Evropu a program Občané, rovnost, práva a hodnoty.

První reakce: Nadšení i kritika

I přes ambiciózní návrh se objevily i kritické hlasy. Europoslanci, včetně české europoslankyně Danuše Nerudové, označili návrh rozpočtu za nedostatečný. Podle nich rozpočet ve výši pouhých 1,26 % hrubého národního důchodu (HND) s přihlédnutím k inflaci neponechává dostatek finančních prostředků na klíčové priority, jako jsou konkurenceschopnost, soudržnost, zemědělství, obrana a přizpůsobení se změně klimatu. Varovali, že přesunutí úspěšných programů do „zastřešujících megafondů“ by mohlo ohrozit osvědčené politiky. Naopak vítají nové úsilí Komise v oblasti vlastních zdrojů.

Christian Ehler, člen výboru ITRE a europoslanec, který se podílel na formování předchozích rámcových programů, ohodnotil návrh pozitivně, ale varoval před přílišnou volností Fondu konkurenceschopnosti, který by se mohl stát „bianco šekem“ pro řešení problémů Unie a tím ovlivnit i samotný rozpočet Horizontu Evropa.

Zdroj: DZS